„Dneska se zavírají sjezdovky ve vyšších polohách. Nejvyšší bod lipenských sjezdovek je 900 metrů nad mořem. Řekl bych, že během let už tam lyžovat nebude možné,“ říká zástupce ekologických spolků.
„Bohužel tehdy Ministerstvo zemědělství nenastavilo minimální podíly listnáčů a jedlí moc vysoko, takže až do roku 2018 to lesům pomáhalo jen velmi zvolna,“ popisuje odborník hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Zjistili, že díky mutaci ve 218 genech se rostliny naučily regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů.
Kolem 15.00 slezli aktivisté z rypadla v Dolech Bílina kvůli počasí. Policie zadržela čtyři lidi a převezla je na služebnu. Na rypadle v dolech Nástup Tušimice na Chomutovsku aktivisté zůstávají.
Proti stavbě rozhledny protestují ekologické organizace. Vadí jim zásah do chráněného území, protože masiv Králického Sněžníku se řadí do takzvaného alpínského bezlesí.
Malé dvoumístné letadlo Pipistrel Velis Electro, určené pro výcvik pilotů, čerpá energii z baterie. Dokáže létat nejméně 50 minut, což bývá typické pro využití v leteckých školách.
Mladá aktivistka Greta Thunbergová měla vystoupit v debatě proti klimatickým změnám na aktuálním zasedání Evropského parlamentu. Konzervativci ale návrh zablokovali, tvrdí některé poslanecké skupiny.
Obliba palmového tuku v potravinářství a chemickém průmyslu si vybírá vysokou daň. Kácí se obrovská území deštných pralesů, se kterými mizí nejen „plíce Země“, ale i další fauna a flóra.
Ekologové včetně některých odborníků zpochybňují vyjádření ministra životního prostředí Tomáše Chalupy. Ten prohlásil, že za dotace na solární energii zaplatí odběratelé elektřiny až bilion korun.
Cílem petice, kterou dnes členové sdružení Arnika ponesou na ministerstvo životního prostředí, je kvalitní ochrana cenných přírodních území. V textu poukazují na konkrétní lokality patřící do soustavy Natura 2000, která mají význam pro celou Evropu. Podle ekologů splňují tato území podmínky mezinárodních dohod, které Česká republika podepsala, a ministerstvo by proto mělo zmíněná území důsledně ochránit.
Dostavba dálnice D8 přes České středohoří může začít. Krajský stavební úřad v Ústí nad Labem dnes oznámil, že zamítl odvolání ekologů proti poslednímu vydanému stavebnímu povolení na nedokončené části dálnice mezi Bílinkou a Řehlovicemi. Celých 12,7 kilometru přes České středohoří by mohlo být hotovo na konci roku 2014, náklady se odhadují na 12 až 15 miliard korun.
Pískovcové věže ve skalním městě v Adršpachu možná brzy nebudou jedinou výškovou dominantou východočeského Broumovska. Konkurovat by jim mohly až padesát metrů vysoké těžební věže. Oblast láká zahraniční těžaře, kteří chtějí z hlubin dolovat břidlicový plyn. Narazili ale na odpor místních obyvatel a starostů. Stát se bude muset rozhodnout, jestli žádosti o těžbu vyhoví.
Ekologové varují, že zkrášlování dětských pokojíčků se nemusí vyplatit. Mají totiž výsledky rozborů, které ukázaly, že v některých tapetách a podlahách jsou toxické látky, které škodí hlavně dětem. Dnes chtějí výsledky zveřejnit.
K uzavřenému kompromisu o novém zákoně o Národním parku Šumava mají výhrady někteří ekologové. Rozšíření nejpřísněji chráněných zón považují za nedostatečné a vadí jim i chystaná lanovka na Hraničník. Šumavské obce naopak chtěly zmenšení I. zóny a trvají i na nové lanovce.
Ekologičtí aktivisté ukončili symbolicky za 5 minut 12 blokádu těžby hnědého uhlí u Litvínova. Ekologové z hnutí Greenpeace ráno vyšplhali na obří rypadlo v dole ČSA a protestem chtěli upozornit na možné prolomení těžebních limitů.
Kůrovcový problém na Šumavě sledují se zájmem i ve Vysokých Tatrách, kde ho sami už léta řeší. Emoce i argumenty v tatranské debatě o kůrovci jsou navíc hodně podobné těm šumavským.
Na Šumavě se dnes sešlo nejvíc aktivistů od zahájení blokády kůrovcem napadených stromů. Někteří z nich se znovu přivázali ke stromům a vlastními těly bránili dřevorubcům v práci. Aktivisté si stěžují na brutalitu policistů, kteří v místech blokády zasahují.
Během třináctého dne blokády těžby na Šumavě zajistila policie doposud 23 aktivistů. Celá pře mezi odpůrci kácení a správou Národního parku Šumava nenechává chladné ani starosty obcí. Správa Šumavského národního parku zároveň dementovala informaci, že zítra použije na Ptačím potoce ke kácení dva těžební stroje. Podle vedení parku šlo zřejmě o nedorozumění.
Policisté opět zasahují na Šumavě nedaleko Modravy proti aktivistům, kteří brání kácení stromů napadených kůrovcem. Účastníci blokády, kteří se snaží kácení zabránit i vlastními těly, tvrdí, že se v oblasti nelegálně těží dřevo. A podali kvůli tomu trestní oznámení.
Ekologičtí aktivisté nesouhlasí s novelou stavebního zákona Ministerstva pro místní rozvoj. Podle ekologů schválený zákon připraví občany o možnost rozhodovat o životním prostředí. Ekologové proto budou dnes symbolicky vytrhávat jazyky občanům na Staroměstském náměstí.
Ekologické hnutí DUHA od čtvrtka posílí své hlídky na Šumavě. Pokud vedení Národního parku zahájí kácení kůrovcem napadených stromů ve zbytku pralesa na Smrčině u Lipna, budou aktivisté bránit jednotlivé stromy vlastními těly.
Vědci, akademici i ekologové protestují proti plánům nového ředitele Národního parku Šumava. Jan Stráský chce prý významně rozšířit území, na kterém je možné kácet. Podle hnutí Duha se to týká třeba i vzácných zbytků pralesů na Smrčině a Hraničníku.
Japonsko předčasně ukončilo letošní sezónu lovu velryb u Antarktidy. Tokio své rozhodnutí zdůvodňuje pokračujícími útoky ekologických aktivistů a obavami o bezpečnost posádek. Ekologičtí aktivisté házeli na lovce bomby se zapáchající kyselinou a posádky oslepovali lasery.
Hořet pro Labe. Pod tímto názvem se na pětačtyřiceti místech po celém Německu sešli ekologičtí aktivisté. S pochodněmi v rukou protestovali proti zásahům stavařů do toku Labe a dalších německých řek.
Dlouhodobé velké tendry na těžbu dřeva se nelíbí ochráncům přírody. Proti jsou i soukromí vlastníci lesů a drobní živnostníci, kteří dřevo například kácejí a svážejí. Společně kritizují i způsob prodeje dřeva, který prosazuje takzvaná dřevěná kniha ministerstva zemědělství. Ta chce pokračovat v modelu, který umožní vítězům tendrů, tedy velkým dřevařským společnostem, aby si vytěžené dřevo prodávaly samy za cenu, kterou si určí. Podle kritiků tak ale stát přichází o miliardy korun ročně.