Rusko v Moldavsku financovalo síť trénovaných rváčů, tvrdí Kišiněv. Policie při protestech zatkla 77 lidí
Moldavská policie zatkla při protivládních protestech v Kišiněvě 77 lidí. Nepokoje ale podle ní mohly být větší, kdyby se předtím nepodařilo rozkrýt síť trénovaných rváčů financovaných z Ruska. Spojené státy obvinily Kreml z destabilizace Moldavska. Moskva obvinění odmítá.
Moldavské televize ukázaly záběry ze zatýkání členů údajné sítě trénovaných rváčů a taky přepisy jejich interní komunikace.
Prezident moldavské policie Viorel Černaucanu pak oznámil, že skupinu, jejímž cílem bylo destabilizovat poměry v Moldavsku, infiltroval policejní agent. Podle Černauteana navázal kontakt s Rusem, který přijel do Moldavska vycvičit mladé lidi ve vyvolávání nepokojů.
Celou síť tvořilo podle policejního prezidenta deset buněk po pěti až deseti lidech rekrutovaných z řad sportovců a bývalých trestanců. Každý z nich si měl přijít na 10 000 dolarů.
Ministerstvo vnitra v pondělí popřelo, že si taky moldavská vláda vypomáhala při nedělních protestech ze zahraničí. Pochybnosti vyvolalo video na sociálních sítích.
Muž v civilu a s kuklou na hlavně stojící spolu s moldavskými těžkooděnci na něm anglicky odpovídá, že nemluví rumunsky, což je v Moldavsku státní jazyk. Ministerstvo vnitra označilo video za součást dezinformační kampaně typickou pro hybridní válku.
Na odhalení proruské skupiny nejostřeji reagovala ministryně vnitra Ana Revencová. Prohlásila, že zrada je nejhorší zločin a ti, kdo se jí dopustili, brzy stanou před soudem. Zadržených přitom zůstává sedm lidí.
Další ministr potom vyzval Moldavany, aby nepodporovali stranu proruského oligarchy Ilhana Šora, která protivládní hnutí v Moldavsku organizuje. Samotné protesty vláda ale neodsoudila. Její mluvčí Daniel Voda je označil za demokratické právo občanů.
Spolupráce s Ruskem
V Kišiněvě se v neděli sešly podle policie dva tisíce lidí. Kromě odstoupení prezidentky Maji Sanduové požadovali užší spolupráci s Ruskem, anebo aby jim vláda uhradila zimní účty za energie, které od začátku války na Ukrajině skokově narostly.
Petici s tímto požadavkem v neděli předala moldavské vládě místopředsedkyně strany Šor a poslankyně Marina Tauberová, která také popřela výroky policejního prezidenta Černaucana o proruských provokacích.
Hrozí zatažení Moldavska do rusko-ukrajinského konfliktu? Sílí proruské demonstrace strany Șor
Číst článek
Jediné provokace na shromáždění byly podle ní ze strany policie. Místopředsedkyně strany Šor dokonce obvinila policejního prezidenta, že ji na nedělní demonstraci v Kišiněvě uhodil.
Moskva vliv Ruska na moldavské demonstrace popírá. První místopředseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov k věci řekl, že „je to celé lež“. Kišiněv podle něj hledá vnějšího nepřítele, aby odvrátil pozornost od vnitřních politických a ekonomických problémů.
„Věříme, že Rusko podniká kroky k oslabení moldavské vlády. Nejspíše s cílem mít v hlavním městě (Moldavska) více proruskou správu,“ oponoval americký poradce pro národní bezpečnost John Kirby. Moskva se podle něj snaží s přihlédnutím k prozápadní orientaci Moldavska oslabit tamní vládu.
Moldavsko je od loňského června spolu s Ukrajinou kandidátem vstupu do Evropské unie. K plnému členství má ale zatím daleko. Nutnou podmínkou totiž je, aby měla kandidátská země pod kontrolou své území a hranice. A to Moldavsko se separatistickým regionem Podněstří, který se obrací spíše k Rusku, zdaleka nesplňuje.
