Moldavsko volí parlament. V sázce je proevropské směřování země
V jedné z nejchudších evropských zemí Moldavsku si v neděli více než tři miliony oprávněných voličů volí nový parlament. V sázce je proevropské směřování země, voliči ale řeší hlavně korupci. Volební kampaň byla letos mimořádně špinavá.
Proti sobě stojí prozápadní politická formace v čele se současnou vládnoucí proevropskou Demokratickou stranou a proruští socialisté podporovaní prezidentem Igorem Dodonem.
Třetí největší politickou silou je proevropský opoziční blok ACUM, který kvůli údajné zkorumpovanosti odmítá jak současnou vládu, tak i prokremelskou opozici.
Z vraždy ukrajinské protikorupční aktivistky obvinili vysokého politika. Útočník na ni vylil kyselinu
Číst článek
Podle průzkumů veřejného mínění je poměr sil mezi oběma hlavními tábory zhruba vyrovnaný a vítězné straně se bude složitě skládat vládní většina.
V parlamentu postsovětského státu mezi Ukrajinou a Rumunskem usedne 101 poslanců. Hlasuje se podle nového volebního zákona, podle kterého se vedle stran s jejich seznamy kandidátů volí i přímí kandidáti.
Referendum o parlamentu
Současně se koná i referendum, ve kterém mohou občané rozhodnout, zda by parlament neměl mít místo současných 101 poslanců pouze 61. Hlasování skončí ve 20.00 SEČ, výsledky se čekají v pondělí.
62 zemí, 159 sankcí. Opatření proti Rusku způsobila loni ruským vývozcům škody za 143 miliard
Číst článek
Volební kampaň byla podle pozorovatelů mimořádně špinavá. Jejím ústředním tématem byla korupce, která je podle průzkumů viděna jako nejpalčivější problém země.
Opozice kritizovala vládnoucí stranu za rozsáhlé zneužívání státních prostředků, vláda se snažila poukazovat na ruské vměšování do předvolební kampaně a přímou podporu proruských stran.
Pouhé dva dny před volbami oznámily ruské úřady, že zatkly jednoho z obviněných z nezákonného vývozu desítek miliard rublů do zahraničí. Z organizace machinací ruští vyšetřovatelé podezírají vůdce moldavské vládní Demokratické strany, oligarchu Vlada Plahotniuca, na kterého vydali zatykač.
Nezastává sice žádnou ústavní funkci, ale přesto je považován za faktického vládce země a jeho vliv se zdá neomezený.
Stát v zajetí oligarchů
Prezident Dodon veřejně prohlásil, že svolá masové protesty, pokud se Demokratická strana bude snažit udržet u moci.
Na východě Ukrajiny zemřel po střelbě ukrajinský voják. Z porušování příměří se obviňují obě strany
Číst článek
Evropská unie podepsala v roce 2014 s Kišiněvem asociační dohodu o bližších hospodářských a politických vztazích. Je však čím dál kritičtější vůči pomalému tempu prováděných reforem.
Unie loni zastavila finanční pomoc poté, co soud kvůli údajně zástupnému důvodu zneplatnil výsledky voleb starosty Kišiněva, v nichž přesvědčivě zvítězil opoziční kandidát. Evropský parlament zemi označil za „stát v zajetí zájmů oligarchů“.
Podle serveru Balkan Insight je ve volbách v sázce mnoho. Proruští socialisté slíbili v případě svého vítězství vypovědět asociační smlouvu s EU, čímž by evropský vliv v této zemi výrazně oslabil. Dnes směřuje na evropské trhy 70 procent vývozu Moldavska, neboť Moskva v roce 2013 uvalila na téměř veškeré moldavské výrobky dovozní embargo.
Výhra socialistů by také zřejmě zmenšila tlak na Rusko ohledně jeho vojenské přítomnosti v regionu. Moskva udržuje v separatistické Podněsterské republice kontingent asi 1500 vojáků, jejichž stažení požaduje současná moldavská vláda.
