Mezi Bratislavou a Budapeští znovu vládne napětí
Mezi Slovenskem a Maďarskem došlo opět k další slovní diplomatické roztržce. Důvodem byl tentokrát významný politický činitel maďarské menšiny v meziválečném Československu a v období Slovenského státu János Esterházy. O někdejším šéfovi Ligy maďarské sounáležitosti v Československu slovenský prezident Ivan Gašparovič řekl, že měl blízko k Adolfu Hitlerovi a fašismu a proto by neměl mít v Košicích bustu. Maďarskou vládu to rozhořčilo natolik, že od té chvíle posílá do Bratislavy velmi ostré vzkazy.
János Esterházy byl poslancem v Praze a později i v Bratislavě a když se v Národní radě Tisova Slovenského štátu hlasovalo o deportaci Židů, jako jediný se vyslovil proti. Později Židy sám ukrýval, vystavoval jim falešné doklady, a zachránil jich stovky.
O nejnovějším slovensko-maďarském sporu mluvil na Radiožurnálu spolupracovník Českého rozhlasu v Maďarsku Gregor Martin Papucsek
V Československu byl ale po druhé světové válce prohlášen za válečného zločince. Když totiž maďarská vojska po Vídeňské arbitráži obsazovala Košice, osobně vítal maďarského regenta Miloše Hortyho. I později udržoval kontakty s fašistickou Budapeští.
„Esterházy byl určitě za zrušení Trianonské smlouvy a za obnovení královského Uherska, což byla z pohledu Československa vlastizrada. Po válce byl původně deportován do Sovětského svazu, později byl uvězněn v Československu. Zemřel ve vězení v roce 1957,“ říká spolupracovník Českého rozhlasu v Maďarsku Gregor Martin Papucsek.
Na Slovensku ještě nebyl János Esterázy rehabilitován, i když se tak stalo i v Rusku, Izrael uznává jeho zásluhy při záchraně Židů a katolická církev ho zřejmě brzy prohlásí za blahoslaveného.
V Maďarsku je János Esterázy vzorem zápasu za menšinová práva a humanismu. Maďarští politici nyní mluví o nekulturnosti a nevzdělanosti slovenského prezidenta.
