Slovinský Maribor a portugalský Guimaraes dnes slavnostně přebírají štafetu evropských metropolí kultury. Celý projekt iniciovalo v roce 1985 Řecko a jeho cílem je přiblížit rozmanitost zemí a měst Evropské unie.

4:00 14. ledna 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podobně jako loňský estonský Tallinn a finské Turku uspořádají v Mariboru a Giumaraesi sérii výjimečných kulturních akcí s celkovým rozpočtem téměř 100 milionů eur.

V centru starobylého Mariboru už proběhla generální zkouška na dnešní velké oslavy. „Z otvorů z pod země se valí umělý dým a mlha, která tady bude při koncertech. Chystá se velice složitá světelná show. Ze všech koutů se začínají valit různobarevné paprsky,“ popisuje přípravy zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Velkolepou show bude z Mariboru přenášet slovinská televize SLO1.

Hrad na zemské hranici

Maribor je druhé největší město ve Slovinsku. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1204. Město bylo pod kontrolou habsburské monarchie až do roku 1918. Před první světovou válkou však tvořili 80 procent obyvatel města rakouští Němci, Slovinců tam bylo jen 20 procent.

„Ten zámek nahoře, který už neexistuje, byl postaven jako obranná pevnost proti maďarským nájezdníkům. Tady vlastně končily německé země. Odtud také pochází název Maribor, německy Marburg, což znamená hrad na zemské hranici,“ vysvětluje průvodkyně Nada Altbauerová.

V Mariboru hodně lpí na původních názvech, i kdyby se Čechům asi zdály podivné. „V Mariboru názvy neměníme – proto tady pořád máme Titovu ulici, třídu Partyzánů nebo kina Úderník a Partyzán. Je to přece součást naší historie. V Lublani názvy pořád mění a nikdo se tam už nevyzná,“ říká Nada.

Ve stotisícovém městě si člověk připadá jako doma – a nejen proto, že všechna města bývalého mocnářství jsou si dost podobná. Jedna budova tu může být obzvlášť povědomá. „Je to přesná kopie radnice v Pardubicích, ta naše ale byla postavena až ve 20. století a dnes slouží kultuře jako Národní dům,“ přiznává průvodkyně.

Titul udělovaný od roku 1985 měl být nejprve příležitostí ukázat Evropě bohatství a rozmanitost kulturního života v jednotlivých městech, postupně se ale stal spíše podnětem ke kulturnímu rozvoji a dalším změnám v daném městě.

V České republice se tohoto titulu dočkala zatím jen Praha v roce 2000. Druhým českým držitelem se v roce 2015 stane Plzeň.

Martin Dorazín, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít