Maduro složil přísahu jen čtyři dny po prezidentských volbách, které bojkotovala velká část opozice a které kritizovala jako nedemokratické řada zemí regionu.

USA kvůli tomu zpřísnily sankce vůči Venezuele a obě tyto země si vzájemně také tento týden vyhostily diplomaty.

Přísahu ale ve čtvrtek Maduro nesložil před původním parlamentem, jak stanoví ústava, nýbrž před jeho klonem - Ústavodárným shromážděním, který vládnoucí režim vytvořil po sporech s opozicí.

Ta tento krok zkritizovala jako neústavní. Připojila se i řada zemí regionu, EU i USA, které legitimitu tohoto orgánu neuznaly.

Venezuelský parlament (Národní shromáždění) vzešlý z voleb koncem roku 2015 ovládla opozice, načež ale socialistická vláda s pomocí jí nakloněného ústavního soudu práci parlamentu zablokovala. Ústavní soud prohlásil za „neplatná“ všechna rozhodnutí tohoto parlamentu.

Podle venezuelské ústavy se má zvolený prezident ujmout úřadu 10. ledna prostřednictvím přísahy před Národním shromážděním. „Pokud z nějakých důvodů nemůže prezident přísahat před Národním shromážděním, má tak učinit před nejvyšším soudem,“ píše se rovněž v ústavě.

Maduro byl prohlášen prezidentem pro období 2019 až 2025 v úterý ústřední národní volební komisí. Její šéfka Tibisay Lucenaová na slavnostním aktu oznámila také výsledky nedělních voleb, v nichž Maduro dostal 6,2 milionu hlasů, tedy 67,8 procent voličů.

Druhý skončil opoziční lídr Henri Falcón s 21 procenty hlasů, uvedla komise. Falcón ale už oznámil, že výsledky voleb napadne u soudu. Účast ve volbách byla rekordně nízká, jen 46 procent.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít