Kurdové v Turecku chtějí autonomii a uznání kurdštiny
Turecko čekají v neděli parlamentní volby. Mají dvě hlavní témata: novou ústavu a otázku postavení kurdské menšiny. Hlavním favoritem voleb je vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje premiéra Erdogana. Otázkou je, zda bude mít dost křesel na to, aby prosadila novou, liberálnější ústavu. Především kurdská menšina, která obývá hlavně východ země a dlouhá desetiletí čelila jazykové i kulturní diskriminaci, vkládá do nového základního zákona země velká očekávání.
Kurdové ve městě Diyarbakir mají volební je kandidátku Turkyni, která už třicet let bojuje za práva kurdské menšiny v Turecku. Na setkání s ní čekaly v sále desítky lidí.
"Jsem ráda, že přišlo především hodně žen. Chápu, že pro mnohé je to trochu obtížné. Turecky nerozumí, já zase bohužel nemluvím kurdsky, ale přišly a přijaly mě. Vědí, že bojuji za jejich práva,“ řekla Radiožurnálu Nursel Aydauan.
Reportáž Jaromíra Marka z kurdského města Diyarbakir v Dopoledním Radiožurnálu.
Na turecké politické scéně je mimořádným zjevem. S kurdským bojem za politickou a kulturní nezávislost se seznámila před více než třiceti lety na univerzitě a od té doby je aktivní bojovnicí za práva Kurdů. Teď za ně kandiduje do parlamentu.
„Není důležité, že není Kurdka. Hledá spravedlnost, to je hlavní, co na tom, že je Turkyně,“ říká energická žena s šátkem pevně staženým pod bradou.
Nová ústava
Od nedělních parlamentních voleb očekává celé Turecko, že přinesou nejen novou vládu, ale i novou ústavu.
„Nová ústava by měla přinést více demokracie, více lidských práv. My Kurdové očekáváme také změnu dosavadní politiky jednoty,“ říká Říká Meral Beştaş, viceprezidentka hlavní kurdské strany BDP, tedy strany Míru a demokracie.
„Jeden národ, jeden jazyk, jedna vlajka - to není opravdové Turecko. My chceme, aby lidé nebyli povinně Turky, ale především občany turecké republiky,“ dodává.
Kurdové chtějí autonomii a uznání kurdštiny
Kurdové chtějí autonomii a právo mluvit a vyučovat ve vlastním jazyce, tedy Kurdštině. "Nechceme nic jiného než právo a nárok na vlastní jazyk. Protože nesouhlasíme s vládní politikou, jsme označováni za teroristy,“ usmívá se Abdullah Demirbas, starosta historického centra Diyarbakiru.
Tvrdou ruku Ankary pocítil na vlastní kůži když před pár lety vydal učebnici pro děti a turistického průvodce v kurdštině. Za porušení jazykového zákona šel do vězení. Ze zdravotních důvodů byl po půl roce propuštěn.
Dnes drží v ruce nové knihy v kurdštině a bez ohledu na to, jak volby dopadnou, v boji za práva kurdské menšiny hodlá prý rozhodně pokračovat.
