V Kosovu začaly předčasné parlamentní volby. O 120 mandátů soupeří 25 politických stran a koalic
Kosovští voliči v neděli budou v předčasných volbách rozhodovat o složení parlamentu. Výsledek lze těžko předvídat, průzkumy nicméně naznačují ztráty stran dosavadní vládní koalice. Předpokládat se dá jen to, že na vytvoření společného kabinetu se bude muset opět dohodnout několik subjektů. V kosovských volbách může hlasovat i asi 140 tisíc tamních Srbů. Ti tvoří asi sedm procent obyvatel a existenci tohoto státu neuznávají.
Nejvíce se hovoří o možném spojení Demokratického svazu Kosova (LDK) bývalého premiéra Isy Mustafy se silným nacionalistickým hnutím Sebeurčení (Vetëvendosje, VV), které vede Albin Kurti. Pokud by se naplnil předpoklad vítězství LDK a strana by získala koaliční partnery, Kosovo by mohlo mít první premiérku, protože svaz vede do voleb Vjosa Osmaniová.
Vondráček v srbském parlamentu odmítl zrušení uznání Kosova, zemi slíbil podporu na cestě do EU
Číst článek
Do předchozích voleb v roce 2017 šli se svými stranami společně tři bývalí čelní představitelé povstalecké Kosovské osvobozené armády (UÇK) - Kadri Veseli (Demokratická strana Kosova, PDK), Ramush Haradinaj (Spojenectví pro budoucnost Kosova, AAK) a Fatmir Limaj (Sociálnědemokratická iniciativa, NISMA).
Tyto strany také spolu vytvořily vládu, ale nyní své síly rozdělily a o hlasy voličů se ucházejí samostatně.
Předčasné volby vypsal prezident Hashim Thaçi poté, co 22. srpna poslanci schválili rozpuštění zákonodárného sboru. Pro nové rozhodování voličů o sestavě Shromáždění se vyslovily prakticky všechny politické strany, protože se nepodařilo po červencové demisi premiéra Haradinaje vytvořit novou vládní koalici.
Podle ústřední volební komise má v Kosovu právo zúčastnit se parlamentních voleb více než 1,9 milionu voličů. O 120 mandátů soupeří 25 politických stran a koalic. Dvacet poslaneckých křesel je vyhrazeno pro národnostní menšiny, přičemž pro srbskou polovina.
Srbové v Kosovu
V Kosovu totiž může hlasovat i přibližně 140 tisíc tamních Srbů. Ti tvoří asi sedm procent obyvatel a existenci tohoto státu neuznávají. Přesto k volbám chodí.
Právník Marko Rakić žije v severní, srbské části Kosova. Podle něj Kosovo prožívá neklidné období hledání soužití se Srbskem. Nevěří, že by v následujících deset letech došlo k výraznému usmíření. Nad budoucností Kosova podle něj visí velký otazník.
K volbám půjde a nejspíš podobně jako mnoho jiných spoluobčanů bude volit Srbsku listu, tedy prakticky jedinou velkou stranu zastupují Srby v kosovském parlamentu. Ve velké změny po volbách ale nedoufá.
„Nepovede to k něčemu lepšímu. Velmi pravděpodobně k horšímu, ale zlepšení nečekám. Jestli bude nějaká změna, tak bude spíš ještě hůř,“ řekl Radiožurnálu.
Za jeden z hlavních problémů Marco považuje to, že Srbové žijící v Kosovu mají problém dostat kosovský občanský průkaz. Sice na území Kosova žili a žijí, ale úřady se brání integraci většího počtu Srbů do společnosti. Problémy s tím má i Markova manželka, jejíž rodiče sice pocházejí z Kosova, ale ona se už narodila v Srbsku.
Zeman proti Kosovu. ‚V pohledu Srbů na svět se čas zastavil v roce 1389,‘ říká Jolyon Naegele
Číst článek
Na hlasování se chystají Srbové nejen v severní části Kosovské Mitrovice, ale třeba i v obci Zubin Potok těsně u hranice se Srbskem. Zástupkyně starosty Zubin Potoku Latinka Utvičová očekává vysokou volební účast. Jen tak o sobě mohou podle ní dát Srbové vědět a zajistit, že budou chráněna jejich práva.
Srby v Kosovu ale podle Latinky Utvičové nikdo nepřinutí k tomu, aby Kosovskou republiku milovali. Nikdy ji nepřijmou za svou. Cítí se být občany Srbska a vědí, že jen s jeho pomocí mohou tam, kde se ocitli, přežít. Dokazuje to i to, že na radnici místo kosovské visí srbská vlajka.
Hlasovací střediska budou dnes otevřená dvanáct hodin - od 7.00 středoevropského letního času do 19.00 středoevropského letního času.
