‚Jako za komunistů.‘ Překročení slovenských hranic je podmíněno placenou karanténou ve státním zařízení
Slovensko uvolnilo některá protivirová opatření, česko-slovenská hranice ale zůstává prakticky neprůchodná. Kdo vjede na Slovensko, musí povinně do karantény ve státním zařízení a pobyt si tam musí i zaplatit. Přes hranici se bez několikadenní zastávky v karanténě nedostanou ani občané Slovenské republiky a samozřejmě ani Češi, kteří mají třeba chalupu kilometr za hranicí. Žádné změny zatím slovenská vláda nechystá.
František Papšík z Valašska má chalupu pár set metrů za hraničním přechodem Kohútka. Nebyl tam skoro dva měsíce, a kdy se tam podívá, nikdo neví. Kdyby se tam rozhodl vstoupit legálně, musel by strávit karanténu v izolaci buď v bývalém uprchlickém táboře, na ubytovně nebo v hotelu a nechat se otestovat na covid-19. Slovensko je jediná země v Evropské unii, která kvůli epidemii přijíždějící internuje ve státních zařízeních.
Česko-slovenské osobnosti vyzývají vlády obou zemí: otevřete hranice, epidemii máme pod kontrolou
Číst článek
„Teď jedu na hranici zavést nějaké dárky, protože babička měla narozeniny. Potkáme se tam a předáme si to, jak za komunistů,“ směje se hořce František Papšík, kterého ale víc mrzí, že na Slovensko nemůže jeho maminka. „Vždycky na jaře se stěhuje tam, kde se narodila, kousek od Půchova. Má tam zahradu, zvířectvo, i psíka.“
Papšíkova matka by si musela nechat udělat test na covid-19 za zhruba tři tisíce korun, ale hlavně by musela bydlet v karanténě s cizími lidmi v cizím prostředí. „Už z té představy se jí dělá špatně.“ Výjimku mají lidé na 75 let, ti mohou strávit karanténu doma.
Slovensko představilo řadu opatření, kterými se země postupně vrací do normálu. Mezi čtyřmi fázemi rozvolnění, které se týkají školství, služeb a obchodů, není ani slovo o uvolnění režimu na hranicích. O letních dovolených slovenský premiér Igor Matovič zatím nechce mluvit.
Ochrana Slováků
„Musíme chránit lidi na Slovensku, to je naše priorita. Mrzí mě, že přitom musejí lidé strávit někdy až sedm dnů ve státem nařízené karanténě. Ale to je dnes naše jediná obrana, jak si můžeme uchránit poklad, který jsme si na Slovensku vlastní odpovědností vytvořili a který nám v celé Evropě a na světě závidí.“
Slovensko má pětkrát méně obětí koronaviru a třikrát méně potvrzených případů na milion obyvatel než Česká republika. V Evropě drží v tomto směru prvenství a tím zdůvodňuje slovenský premiér tvrdá pravidla.
Státní hranice se všemi sousedy by se měly plně otevřít od července, uvedl Petříček
Číst článek
„Epidemiologická situace je ale velmi dobrá v obou státech a Češi a Slováci vůči sobě nepředstavují riziko,“ uvádějí ve společném prohlášení zástupci zahraničních Slováků, kteří lobbují za zjemnění pravidel na hranici. Předseda Obce Slováků v Česku Andrej Dan Bardoš to nepovažuje za marné. „Pokud nic neřekneme, těm nahoře to nemusí docvaknout.“
V Česku žije trvale přes sto tisíc Slováků a nepočítaně lidí se slovenskými kořeny, které mají za hranicí příbuzné. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD na svém blogu nedávno uvedl, že bych chtěl, aby se na Slovensko začalo cestovat v červenci.
Slovenský Denník N tento týden napsal, že zřejmě neexistuje nařízení, na základě kterého policie uzavřela hranice, a že povinná karanténa ve státních zařízeních může být protiústavní. Ministr vnitra tvrdí, že dokument existuje, ale kvůli utajení ho odmítá zveřejnit.
K otevření hranic mezi Slovenskem a Českem vyzvala otevřeným dopisem premiéry obou zemí desítka osobností, mezi nimi třeba Milan Lasica.
