Sexuální zneužívání žen je v KLDR běžným a beztrestným jevem, varují ochránci práv
Představitelé moci severokorejského státu - policisté, vězeňští dozorci a státní úředníci - se na ženách běžně a beztrestně dopouštějí sexuálního násilí. Vyplývá to ze zprávy organizace ochránců lidských práv Human Rights Watch (HRW), která byla zveřejěna ve čtvrtek.
Organizace zprávu založila na rozhovorech se šesti desítkami Severokorejek, které z izolované komunistické země utekly. Nechtěný sexuální kontakt a násilí ženy označily „za natolik běžné, že je lidé považují za součást každodenního života“.
„Sexuální násilí je v Severní Koreji otevřeným, neadresovaným a běžně tolerovaným tajemstvím,“ řekl výkonný ředitel HRW Kenneth Roth. „Severokorejské ženy by nejspíš řekly ‚Me Too‘, kdyby věděly, že mají šanci dovolat se spravedlnosti. Ale jejich hlasy jsou umlčovány diktátorským režimem Kim Čong-una,“ dodal s odkazem na celosvětové hnutí #MeToo, které upozorňuje na sexuální obtěžování žen.
Školní uniformy z nás dělají cíl sexuálního obtěžování, stěžují si britské školačky
Číst článek
HRW podotkla, že pracovala s úzkým vzorkem obětí. Dotazované ženy nicméně podaly svědectví o sexuálním zneužívání, které je natolik běžné, že mnoho ze zpovídaných nerozumělo tomu, že vynucený sex by neměl být každodenním jevem, uvedl jeden z vyšetřovatelů.
„Tento problém vládu neohrožuje,“ řekl agentuře Reuters Kenneth Roth. „A z toho důvodu je obzvlášť děsivé, že vláda nedělá nic, aby sexuálnímu zneužívání ze strany představitelů státní moci zabránila,“ dodává.
‚Ten nejhrozivější zvuk‘
Mi Hwa Yoonová, bývalá obchodnice z provincie Severní Hamgjong, ze Severní Koreje uprchla v roce 2014. Ochráncům práv popsala, co zažila, když byla vězněna v čchongdžinské věznici. „Každou noc musela některá z žen odejít se strážným z cely a byla znásilněna. Byl tam jeden obzvláště hrozný, který byl známý svou krutostí,“ řekla.
„Cvak, cvak, cvak. To byl ten nejhrozivější zvuk, co jsem kdy slyšela. Zněl tak klíč v zámku při odemykání cely. Každou noc strážný vcházel dovnitř. Byla jsem potichu a předstírala, že nic neslyším, a doufala, že to nebudu já, kdo s ním bude muset jít,“ popsala Yoonová.
Policisté i dozorci
Roth dále připomíná změny, které s sebou po celém světě přineslo hnutí #MeToo. Severokorejská vláda ovšem podle něj navzdory ekonomickým reformám a vůli zemi modernizovat ve věci sexuálního násilí nečiní nic.
Ženy, s nimiž HRW vedla rozhovory, vypověděly, že sexuálního zneužívání a znásilňování se dopouštějí policisté, dozorci ve vězeních, a dokonce i úředníci, kteří dohlížejí na rostoucí soukromý trh - ti prý vymáhají úplatky ve formě sexuálních úsluh.
„Paradoxně je ohroženo mnoho žen, které hrají důležitou roli v uvolňování ekonomiky, o němž (severokorejský vůdce) Kim (Čong-un) tvrdí, že mu na něm záleží,“ zdůrazňuje Roth.
Zatímco Soul a Washington se pokoušejí se Severní Koreou upevnit diplomatické vztahy, organizace hájící lidská práva a skupiny severokorejských přeběhlíků v Jižní Koreji tvrdí, že se jim nedaří sehnat peníze, musí snižovat počet pracovních míst, omezovat své programy a je na ně vyvíjen tlak, aby Pchjongjang nekritizovaly.
Vyšetřovatelé OSN upozorňují na to, že v Severní Koreji lidé hladoví, jsou vězněni z politických důvodů a popravováni. Vyšetřovatelé jsou toho názoru, že šéfové bezpečnosti, ba možná i Kim by měli stanout před mezinárodním soudem, připomněla agentura Reuters. Z politických důvodů je v KLDR vězněno 80 000 až 120 000 lidí, uvedla minulý rok OSN.
