Je důležité vědět, kdo má čistý štít, říká nový ředitel pro dokumentaci Stasi
Německý úřad pro dokumentaci činnosti východoněmecké tajné služby Stasi patří k nejrenomovanějším institucím svého druhu. Práce s archivy jedné z nejobávanějších tajných služeb by mohl sloužit jako vzor stejným ústavům v zemích bývalého komunistického bloku. Dnes do jeho čela nastoupil nový ředitel. Po Joachimu Gauckovi a Marianne Birthlerové je jím další velmi uznávaná osobnost – sedmapadesátiletý bývalý bojovník proti komunistickému režimu a respektovaný novinář Rolland Jahn. „Detailní prozkoumání činnosti Stasi je důležitou věcí pro hygienu demokratické společnosti,“ říká Jahn.
„Stasi tolik zasáhla do mého života. A teď mohu spravovat její soubory. To je velké zadostiučinění. Volbu Bundestagu považuji za něco báječného,“ poznamenává Jahn. Bývalý východoněmecký disident, kterého Stasi násilně vystěhovala do západního Berlína, zvolila do čela Úřadu naprostá většina poslanců, mimo jiné i zástupci strany Die Linke, která je pokračovatelkou východoněmecké komunistické strany.
„To, že je úřad řízený parlamentem, že jde o instituci spadající pod předsedu Bundestagu, je podle mne zárukou, že nepodléhá nějakým vládním tlakům nebo jednotlivým politickým stranám. To zajišťuje velkou politickou nezávislost,“ odpovídá na otázku, zda se takzvaný Gauckův ústav potýká s politickými tlaky podobně jako český Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu. Obě instituce spolu mimochodem léta spolupracují.
„Je důležité zkoumat, jak tajné služby pracovaly na té nejvyšší úrovni, jak ovlivňovaly strategii vztahů mezi Východem a Západem, zasahovaly do politických procesů. Ale osobně ještě za důležitější považuji jejich činnost z pohledu normálních lidí. To byly zcela konkrétní věci, mnozí obyvatelé NDR utíkali na západ přes Československo, Bulharsko a Jugoslávii. Jak v jejich případě spolupracovaly tajné služby. Nebo sledování německých občanů, kteří pracovali v Praze. Je ještě řada otázek ke zkoumání,“ tvrdí Jahn.
Desetitisíce donašečů
Sám zažil pronásledování tajnou službou na vlastní kůži, jako východoněmecký disident byl nejprve ve vězení, poté ho Stasi násilím vyexpedovala do západního Berlína. Rozkaz podepsal osobně obávaný šéf Stasi Mielke. Ani tam jeho sledování neskončilo.
„Osobně jsem viděl ve svých aktech, jak na mně udávali nejlepší přátelé. Jsou tam záznamy i ze západního Berlína. S politickou zradou člověk může žít, ale zrada těch nejbližších je velmi bolestná.“ Podobnou zkušenost udělalo mnoho obyvatel někdejší NDR.
Rozdělování rodin, vytváření atmosféry strachu, donášení v neuvěřitelné míře, kdy syn špicloval vlastní rodiče. To vše patřilo do rejstříku východoněmeckého Ministerstva pro státní bezpečnost, známého jako Stasi. Na konci své éry evidovala 91 tisíc placených spolupracovníků, k tomu 189 tisíc neoficiálních, donašečů.
111 kilometrů složek
Úřad, který Jahn nyní povede, archivuje 111 kilometrů složek lidí. „ Je dobré, že nové technologie umožňují nové možnosti výzkumu. Není to levná záležitost, je ale důležité, aby byly zásadní dokumenty zachovány.“ Při zkoumání minulosti ale nesmí podle Rolanda Jahna člověk spoléhat jen na spisky někdejší tajné služby.
„Samozřejmě nejsou stoprocentní Vždy říkám, že nesmíme minulost NDR vykládat jen na základě spisů Stasi. To je jen jeden díl. Důležité jsou také dokumenty opozice, časopisy, dokumenty jiných organizací, spolků.“
V Německu se vedla debata, jak dlouho by měl úřad, u jehož zrodu stál respektovaný Joachim Gauck, ještě existovat. Zatím se mluví o roce 2019. Zájem občanů nahlédnout do spisů Stasi je stále velký, loni archiv navštívilo 90 tisíc lidí.
„Člověk se může přesvědčit, jak tajná služba zasahovala přímo do jeho života. Důležité pro politickou hygienu společnosti, pro její zdravý vývoj je vědět, že lidé ve veřejných funkcích mají čistý štít, že nikdy se Stasi nespolupracovali. A samozřejmě velký přínos má detailní prozkoumání, jak fungovala diktatura. To má smysl stále, tak se lépe buduje demokracie. A je třeba s tím seznamovat další generace,“ dodává Roland Jahn.
