Situace na rusko-ukrajinské hranici stále vyvolává napětí ve všech světových mocnostech. A to přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uklidňuje, že napětí na hranicích není o nic vyšší, než bylo vloni na začátku roku. S tím nesouhlasí ani velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. „Je asi jistým úspěchem Ruska, že se podařilo pozornost celého světa upnout k Ukrajině,“ popsal ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha 0:10 1. února 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak velká je hrozba, že Rusko v blízké době rozpoutá otevřenou válku?
Hrozba je velká. Je to bezprecedentní situace od konce studené války, možná i v novodobé historii. Rusko nashromáždilo na hranicích Ukrajiny a na územích, která okupuje, značné množství vojáků a nereagovalo na obavy spojenců.

Nevysvětlilo, co je smyslem navyšování vojenské přítomnosti a rozhodně nepřispělo k deeskalaci stažením. Riziko je pořád poměrně vysoké. Vzhledem k závažnosti té věci se musíme chovat, jako by hrozila.

Kdybyste měl vyhodnotit riziko od 0 do 10?
Je jedno, jestli je to šest, nebo sedm. Teprve v momentě, kdy přijmete tu možnost jako reálnou, máte jistotu, že děláte maximum pro to, aby vůbec nenastala. Je jedno, jaké číslo na stupnici zvolíme.

Je důležité, abychom se na to řádně připravovali. To se týká zejména naší bezpečnosti, ale i bezpečnosti Ukrajinců jako partnerského státu Severoatlantické aliance.

Nechci válku, říká členka územní obrany. Obyvatelé Ukrajiny se přesto připravují na případnou invazi

Číst článek

‚Napětí je značné‘

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uklidňuje, že napětí na hranicích není o nic vyšší, než bylo vloni na začátku roku. Co si o tom myslíte?
Napětí je značné. Celý svět tomu věnuje pozornost a je asi jistým úspěchem Ruska, že se podařilo pozornost celého světa upnout k Ukrajině. Rusko sleduje svůj vlastní zájem, kterým je přerýsování evropské bezpečnosti, nová Jalta, kdy země jako Ukrajina a spojenci, kteří vstoupili do NATO po roce 1997, nebudou mít plnou suverenitu.

Jejich rozhodování bude podléhat schvalování Moskvy. Pro nás to není překvapením. Musíme riziko porovnávat s tím, co Ruská federace udělala v roce 2014.

Na míře rizika se Zelenskyj neshodl ani v telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Jak si to vysvětlujete?
Pokud srovnáme to, co se děje na mezinárodním poli, s tím, jaký dopad mají tyto zprávy přímo na Ukrajince, musíme chápat, že se dovnitř země snaží vyslat signál stability. Napjatá situace nesvědčí ekonomice a může Ukrajince znervózňovat. To ale neznamená, že ji budeme ignorovat.

Myslím si, že to hlavní, co by mělo zaznít, je to, že politika appeasementu nikdy pořádně nefungovala. To, co funguje, je připravenost vést diplomatický dialog, která je podpořena pevnou vůlí bránit se.

Severoatlantická aliance je čistě obranná aliance, stará se o své členy a nikdy neměla za cíl ohrožovat kohokoliv ve svém okolí. Je přeci právem každé země, aby si zvolila vlastní osud bez toho, aby jí do toho ostatní země strkaly nos.

Celý rozhovor si můžete poslechnout ze záznamu.

Vladimír Kroc, vla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít