Večeře za 3000 korun a nájem za 50 000. Kvůli drahotě žije většina obyvatel Tel Avivu ze dne na den
Jedním z témat úterních izraelských voleb byla drahota. Tel Aviv se podle některých propočtů stal nejdražším městem světa. Izraelci často utíkají před životními náklady do zahraničí. Na jednu stranu přijelo za loňský rok do Izraele přes 27 tisíc židovských imigrantů z různých částí světa, jak uvádějí úřady. Zároveň ale zemi opouštějí tisíce schopných mladých lidí.
„Já tomu věřím, že je Tel Aviv nejdražší město na světě. Vždyť kelímek kafe vás stojí čtvrtku, možná dokonce půlku vašeho hodinového platu. Možná jsme rozmazlení, že si chceme dát ráno kávu. Podle mě by si ale normální lidi snad mohli dát jednou za den kafe někde venku. V Evropě je to rozhodně levnější.“
Luis připravuje projekty ve filmovém průmyslu, nemá tedy mzdu, ale odměny. A teď si dává svůj kelímek kafe v rybářském přístavu v Jafě.
„Já se teď z Tel Avivu stěhuju pryč. Už je strašně drahý. Stěhuju se dál na jih do Bat Jamu, odkud pocházím. Moji přátelé už většinou odešli buď do zahraničí, protože drahý je celý Izrael, anebo třeba na sever Izraele do kibuců a podobně.“
‚Jmenuje se Izrael, stát Izrael.‘ Ministr cestovního ruchu ve videu láká k návštěvě země jako James Bond
Číst článek
Luis živí ještě krásného psa, který tu sedí vedle lavičky. Počítá, že průměrná hodinová mzda je tu 30–35 šekelů. Sendvič šavermy pak stojí 50.
„Lidi z Izraele utíkají. Z mých kamarádů už je jeden v Rumunsku, jeden v Austrálii, další na Kypru. Je to mnohem jednodušší žít mimo Izrael. Ušetříte, platíte nižší nájmy, dáte dětem lepší vzdělání, nebudete pořád ve stresu z teroristických útoků, prostě žijete normální život,“ říká.
„Je to velmi smutné. Izrael kvůli své drahotě přichází o skvělé lidi. A určitě se to nezlepší. Spíš naopak.“
Vysoký nájem
Cestou po Jafě, která je dneska předměstím Tel Avivu, jsem se zastavil v jedné realitní kanceláři.
„V jižní části Jafy najdete byt se dvěma ložnicemi za čtyři tisíce šekelů měsíčně ve starém domě. Čím blíž k Tel Avivu a k pláži, tím jsou ceny vyšší. Teď se tu staví tramvajová trať a majitelé už zvedají ceny. Tady už za stejný byt zaplatíte měsíčně šest až sedm tisíc šekelů. A to jste pořád v Jafě.“
Izrael nebude vyžadovat po cizincích, aby hlásili soužití s Palestincem. Zrušil i kvóty pro studenty
Číst článek
Nata mluví v přepočtu o zhruba 50 tisících korunách v jedné z levnějších částí metropole. Je realitní makléřka a dlouhá léta žila mimo Izrael – ve Spojených státech a ve Francii.
„Pokud tu nemáte rodinu a máte možnost Izrael opustit, pravděpodobně to uděláte. Ve světě se žije líp. Pro turisty je Izrael senzační místo. A vždycky byl. Je krásný, je tu zábava, skvělí lidé. Je tu krásné počasí, samá party. Ale někam se tu posunout dál, rozvíjet se, to je strašně těžké.“
Velká část Izraelců prý žije ze dne na den, jinak to při zdejších cenách ani není možné.
„Životní náklady v Izraeli jsou mnohem vyšší než v Evropě nebo ve Spojených státech. I základní potraviny v samoobsluze jsou neuvěřitelně drahé. Když jdeme s kamarádem jen ve dvou na večeři, a to nepijeme alkohol, tak v restauraci necháme minimálně 400 šekelů. Minimálně! Bez piva, bez vína, To by bylo ještě výrazně dražší.“
To je obyčejná večeře ve dvou za bezmála tři tisíce korun.
Život na dluh
„Tady žije každý na dluh, jak jsem zjistila. Systém to umožňuje. Na kontě jdete do minusu. A každý toho využívá do maxima. Žije za půjčené peníze. Platíme šedesátiprocentní daně a pojištění. To se to pak investuje do bezpečnosti, do zbožných ortodoxních lidí. To je strašně moc!“ stěžuje si Nata.
Nahlédnu na ceny v jedné obyčejné samoobsluze, jakých je v Tel Avivu spousta. Podívám se na některé základní potraviny. Úplně obyčejný malý jogurt je kolem šesti šekelů, což je zhruba 40 korun, pytlík těch nejobyčejnějších těstovin kolem 60, deset deka drůbežího nářezu asi 130 a izraelské, tedy místní, lahvové pivo vás přijde v přepočtu asi na 60 korun.
Křehké příměří. Izrael tvrdí, že klid zbraní dohodnutý s palestinskými ozbrojenci neporušil
Číst článek
Tel Aviv je přes všední den rušné město, a kolem poledního si spousta lidí chodí dát oběd většinou do různých pouličních fastfoodů a streetfoodů.
„Rád bych chodil do hospody aspoň jednou týdně, ale můžu si to dovolit tak dvakrát do měsíce. Restaurace jsou opravdu drahé. Se spolubydlícími se podílím na nájmu jednoho bytu. Nedá se tu bydlet v jednom, musíte bydlení sdílet,“ říká jeden z obyvatel Tel Avivu, Gai.
Gai a Amít ještě rodinu nemají, a životní náklady tak můžou držet relativně nízko. Gai pracuje na baru. „Jezdíval jsem na elektrické koloběžce, než mi ji ukradli. Ale to Tel Avivu je to skvělý dopravní prostředek.“
Amít zvažuje i možnost emigrace. „Trošku o tom přemýšlím, že bych z Izraele odjela. Pořád se dívám, kde by se dalo žít. Je to tu hrozně drahé.“
A přestože jsou ceny ve zdejších restauracích – mírně řečeno – velmi vysoké, tak jsou skoro každý večer plné do posledního místa.
