Jsme na pokraji kolapsu, zní z italských nemocnic. Pacientů na JIP může být brzy víc než na jaře
Itálie, která na jaře šokovala svět obrázky z přeplněných nemocnic, znovu čelí krizovým okamžikům. Oddělení vyhrazená pro pacienty s covidem-19 se rychle plní a italští odborníci varují, že do konce měsíce bude na jednotkách intenzivní péče ležet víc lidí než během jarního vrcholu epidemie. A zatímco se zdravotnictví znovu zmítá v krizi, italští vědci přicházejí se zjištěním, že nový typ koronaviru se v zemi zřejmě objevil dřív, než se myslelo.
Itálie byla během první evropské vlny pandemie covidu-19 jednou z nejhůře postižených zemí. Koncem března a začátkem dubna tam denně umíralo několik stovek lidí, kteří se koronavirem nakazili.
Nemocnice byly přeplněné a počet zemřelých byl tak obrovský, že s odvozem mrtvých těl musely pomáhat armádní nákladní vozy.
‚Na takovou tragédii nezapomenete.‘ Itálie drží druhou vlnu koronaviru na uzdě, lidé se z jara poučili
Číst článek
Tragédii, kterou měli Italové na jaře denně na očích, mnozí odborníci udávali jako jeden z hlavních důvodů, proč se během září zemi dařilo držet počty nově infikovaných relativně nízko, tedy mezi 1000 až 2000 případy za den.
Od října ale nově odhalených případů koronaviru – i s ohledem na vyšší míru testování – prudce přibývá.
V pátek úřady ohlásily bezmála 41 tisíc pozitivně otestovaných za 24 hodin, tedy nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie.
K rapidnímu nárůstu počtu nově nakažených dochází navzdory zpřísněným restrikcím, které úřady v poslední době zavedly. Karanténní opatření se nyní v jednotlivých částech Itálie liší podle míry rizika nákazy a vytíženosti nemocnic – vedle žlutých a oranžových regionů jsou takzvané červené zóny, kde jsou pravidla nejpřísnější.
Kromě Toskánska a Kampánie, které se na seznamu nejvíce rizikových regionů ocitly během víkendu, jsou červené také Lombardie, Piemont, Valle d'Aosta a Kalábrie.
Pravidla pro omezení sociálních kontaktů ve společnosti sice pomohla snížit rychlost nárůstu nově hospitalizovaných, podle listu The Wall Street Journal je ale Itálie stále na cestě k tomu překročit dosavadní maximum počtu pacientů na jednotkách intenzivní péče, kterého dosáhla začátkem dubna, a to už v následujících dvou týdnech.
Zatímco během jarního vrcholu pandemie leželo na tamních jednotkách intenzivní péče 4068 pacientů s covidem-19, v současnosti to je už necelých 3500. Celkový počet hospitalizovaných s koronavirem, jenž nyní šplhá před 35 tisíc, je přitom už v současnosti vyšší než při první vlně. Italské nemocnice se tak kvůli epidemii covidu-19 opět dostávají pod obrovský tlak.
Přetížený systém
„Nemocniční systém se potácí na pokraji kolapsu,“ říká pro WSJ Dario Manfellotto, lékař z nemocnice Fatebenefratelli v Římě a předseda italské lékařské asociace FADOI.
Spojené státy i Itálie evidují rekordní počty nových případů. Zavádějí přísnější opatření
Číst článek
Tamní odborníci už na začátku podzimu varovali, že po letím rozvolnění a následném návratu dětí do škol půjdou covidové křivky nahoru. Aktuální nárůst ale překonal i ty nejpesimističtější předpovědi, podotýká americký deník.
Ještě 1. října se v italských nemocnicích léčilo méně než 3400 lidí, z nichž 291 leželo na jednotkách intenzivní péče, a celkem 24 lidí ve spojitosti s infekcí způsobenou koronavirem ten den zemřelo. Od té doby se ale počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 zvýšil více než desetkrát a rapidně stoupá i počet obětí, který se nyní pohybuje kolem 550 za den.
Země, která minulý týden překonala pomyslnou hranici milionu pozitivně testovaných od začátku pandemie, tak nyní čelí obrovským problémům spojeným s přetlakem pacientů v nemocnicích.
Už na konci října italská média informovala o případech vyčerpaných zdravotníků, kteří čekají dlouhé hodiny před nemocnicemi s pacienty s podezřením na covid-19 v sanitkách. Situace, která se mezitím dál zhoršuje, opět připomíná dramatické okamžiky z jara letošního roku.
Na sever Itálie se vrací jarní koronavirová nařízení. Pro celou zemi platí omezené noční vycházení
Číst článek
„Jsme velice blízko okamžiku, kdy to přestaneme zvládat. Nevím, kdy se to stane, ale už nezbývá mnoho času,“ sdělil minulý týden agentuře AP Luca Cabrini, který řídí jednotku intenzivní péče v nemocnici Circolo ve městě Varese poblíž švýcarských hranic – největším zdravotnickém zařízení v okrese severozápadně od Milána, kde žije zhruba milion obyvatel.
Právě Milán patří mezi nejhůře zasažená místa v Itálii, na rozdíl od jarní vlny epidemie je ale šíření koronaviru nyní mnohem rozsáhlejší. Nákaza se už netýká pouze regionů na severu Itálie, ale rozšířila se i na jih země, kde je zdravotnictví méně odolné.
Značné emoce minulý čtvrtek vyvolalo video z jedné neapolské nemocnice, které zveřejnila italská média. Na záběrech je vidět mrtvý muž, leží na toaletách oddělení pro pacienty s covidem-19. Spolu s desítkami dalších lidí čekal v přeplněné nemocnici, až na něj přijde řada, popisuje Wall Street Journal.
Na vážnost situace v Neapoli upozornila také televize Sky News, která minulý týden zveřejnila záběry dlouhé kolony aut před nemocnicí Cotugno. Ta byla natolik zahlcená, že zdravotníci museli podávat lidem s dýchacími obtížemi lahve s kyslíkem přímo do vozidel odstavených před nemocnicí.
‚Máme jen naději‘
Rozsah šíření epidemie napříč italskými regiony vyvolává značné obavy odborníků, podle nichž nápor na nemocnice začne polevovat až za několik týdnů.
Místo zdravotníků ochranné obleky. Jak Česko na jaře (ne)pomohlo spojencům, kteří byli v nouzi
Číst článek
Svaz italských lékařů proto už minulý týden vyzval k zavedení celostátní karantény, který má předejít úplnému kolapsu zdravotnického systému. Vláda ale celonárodní lockdown odmítá. Namísto něj v listopadu přišla s novým systémem, jenž rozděluje zemi do tří zón na základě zhruba dvacítky kritérií.
Zatímco v červených regionech je omezeno vycházení i ve dne a jsou zavřené obchody, restaurace i další služby, v oranžových zónách jsou obchody otevřené, ale i tady si lidé mohou odnést jídlo pouze s sebou.
„Pracuji na tom, abychom se totálnímu lockdownu vyhnuli. Křivka roste, ale očekávám, že začne v důsledku nových opatření v příštích dnech klesat,“ řekl minulou středu pro deník La Stampa premiér Giuseppe Conte.
Na rozdíl od jara, kdy zdravotnická krize vyvolala vlnu solidarity a v zemi platila velmi přísná protiepidemická opatření, během nové vlny epidemie vláda čelí mnohem ostřejší kritice. Nejenže jsou lidé ze situace unavení, pobouření veřejnosti vyvolávají také zmatky při zavádění nových opatření, popisuje server Local Italy.
„Nemáme plán, jak se z toho dostat. Prostě máme jen naději,“ konstatovala pro televizi Sky TG24 mikrobioložka univerzity v Padově Andrea Crisantiová.
První případy už v září?
Zatímco se italské zdravotnictví znovu zmítá v krizi způsobené náporem covidových pacientů, část odborné veřejnosti pokračuje v pátrání po tom, za jakých okolností se koronavirus do země vlastně dostal.
USA čelí třetí vlně covidu. Denní přírůstky jsou rekordní, nemocnice se plní ‚neudržitelným‘ tempem
Číst článek
Vůbec prvním diagnostikovaným případem v Itálii byl 38letý Mattia označovaný jako „pacient jedna“. Testy u něj odhalily přítomnost nového koronaviru až 21. února, na konci ledna nicméně byli pozitivně testováni také dva čínští turisté v Římě.
Někteří odborníci už v březnu upozorňovali, že se virus do země zřejmě dostal mnohem dřív. Na konci roku 2019 se totiž v severní Itálii objevil zvýšený výskyt případů zápalu plic a chřipky, italští vědci proto pojali podezření, že se nový typ koronaviru mohl v zemi objevit už na přelomu října a listopadu 2019.
Nová studie italského Národního onkologického institutu (INT) ale naznačuje, že se virus označovaný jako SARS-CoV-2 mohl do Itálie dostat ještě dřív, a to během loňského září. Vědci z INT zkoumali vzorky krve zhruba 959 dobrovolníků, kteří se od září 2019 do letošního března účastnili původní studie rakoviny plic. U zhruba jedenácti procent vzorků se přitom objevily protilátky na koronavirus, uvádí agentura Reuters, která na závěry italských vědců odkazuje.
„Tohle je hlavní zjištění: nejenže byli lidé bez příznaků po sérologických testech pozitivní, ale měli také protilátky schopné virus zabít. To znamená, že nový typ koronaviru se může v populaci šířit velmi dlouho,“ řekl agentuře spoluautor studie Giovanni Apolone.
