Debatu o Istanbulské úmluvě ovlivnilo ‚posttotalitní myšlení‘, myslí si poslankyně. EU chystá náhradu
Roztříštěnost států Evropské unie se projevuje v tom, jak se vypořádávají s domácím násilím. „Ambicí Evropské unie aktuálně je sjednotit jak legislativu, tak hlavně systém,“ poznamenává poslankyně hnutí STAN a spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová. Násilí měla zabránit tzv. Istanbulská úmluva, jenže ne všechny evropské státy ji ratifikovaly, mezi nimi i Česko. EU nyní řeší, jak dokument o prevenci a potírání násilí zastoupit.
„Hlavní problém není v legislativě, ale v tom, jak k obětem přistupujeme,“ zdůrazňuje v podcastu Bruselské chlebíčky Barbora Urbanová. Jmenuje systémové problémy a slepá místa, která neposkytují například důstojné prostředí pro nahlašování případů.
Ve Španělsku se po vlně medializovaných femicid – tedy vraždě ženy pouze proto, že je ženou, ke které dochází nejčastěji jejím partnerem po dlouhodobém násilí – vzedmula občanská společnost a došlo k systémovým změnám. Začala se důkladně sbírat data o domácím násilí nebo se investovaly veřejné finance do prevence.
Ale ne všechny státy Evropské unie tento krok učinily. Doposud se spoléhalo na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulskou úmluvu. K jejímu přijetí se zavázaly více než čtyři desítky zemí, které tvoří Radu Evropy, organizaci zaměřující se na lidská práva.
Istanbulská úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky nebo mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci, poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.
Česká neratifikace
Zbývá několik států, které ji neratifikovaly, přestože dokument podepsaly. Jsou jimi například Bulharsko, Maďarsko, Litva nebo právě Česko.
„Není to jenom o signálu směrem k obětem ‚vy nás nezajímáte‘, ale je to i signál, který říká: ‚nechceme udělat nic pro to, aby vám bylo líp, a my té agendě nerozumíme‘,“ čte sdělení poslankyně a spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová.
S kritikou míří i do vlastních řad. Když totiž došlo k projednávání Istanbulské úmluvy, čtyři senátoři za klub Starostů nehlasovali, a Michael Canov (SLK) byl dokonce jedním z nejhlasitějších odpůrců jejího přijetí.
Unijní směrnice cílí na potírání násilí vůči ženám i v online prostoru. ‚Supluje‘ Istanbulskou úmluvu
Číst článek
Podle poslankyně je nepřijetí ze strany českých zákonodárců zakořeněné v „posttotalitním myšlení“. Vysvětluje to tím, že za komunismu bylo běžné soukromé věci z domácího života netahat do společnosti.
Dokládá to třeba i tím, že čísla znásilnění v té době nebyla příliš vysoká, a to navzdory tomu, že už tehdy bylo znásilnění v manželství zakázané. „Nenahlašovalo se to, protože se to nenosilo,“ dodává.
‚Zástupce‘ rodící se v EU
„Evropské společenství chce sjednotit systém, chce ukázat, že i to, když je někdo obětí domácího násilí, je porušování jeho lidského práva na svobodné žití a že bychom takové lidi měli chránit,“ předpokládá poslankyně.
Istanbulská úmluva je ideologický pamflet, říká senátorka. Je to závazek, oponuje zmocněnkyně
Číst článek
Aktuálně však jednotná pravidla pro zacházení s oběťmi ani násilníky napříč EU nejsou. „Je to roztříštěné, ale vypadá to, že to bude lepší,“ doufá Barbora Urbanová.
Impulzem by mohla být směrnice EU o násilí na ženách, která v únoru prošla trialogem. Představila ji eurokomisařka Věra Jourová, která o ní řekla, že v určitém ohledu má „suplovat“ Istanbulskou úmluvu.
Co by mohla unijní směrnice o násilí na ženách nabízet za ochranná opatření? Jaké nepravdy zazněly při neúspěšném pokusu o ratifikaci Istanbulské úmluvy v českém parlamentu? Prošla Barbora Urbanová znalostním testem, co je Rada Evropy, Evropská rada a Rada EU?
Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků, audio je v úvodu článku.
