Wellington vyřešil spor s Austrálií. Údajnou členku Islámského státu a její děti přijme Nový Zéland
Nový Zéland souhlasil s repatriací údajné členky teroristické organizace Islámský stát a jejích dvou dětí, které zadržely v únoru bezpečnostní složky v Turecku. Wellington se tak rozhodl po sporu s Austrálií o to, která země za ženu nese odpovědnost, uvedla v pondělí agentura AP. Zadržená měla občanství obou zemí, dokud ji Canberra na základě svých protiteroristických zákonů to australské neodebrala.
Šestadvacetiletá žena žila na Novém Zélandu do svých šesti let, kdy se přestěhovala do Austrálie. S australským pasem pak v roce 2014 odjela do Sýrie, uvedl server BBC News. Australský premiér ji loni nazval „nepřítelem země“ a úřady ji občanství zbavily.
Proč vstupovali lidé do Islámského státu? Napovědět by měly chytré telefony několika z nich
Číst článek
V únoru ženu, jíž novozélandská média identifikovala jako Suhayru Adenovou, zadržely společně s jejími dětmi bezpečnostní složky v Turecku, kam se snažila nelegálně přejít ze Sýrie.
Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová letos obvinila Austrálii z toho, že se „zříká svých povinností“, a prohlásila, že by se žena měla vrátit do Austrálie. V pondělí uvedla, že Nový Zéland nemá jinou možnost než ji přijmout.
Wellington podle ní vzal v potaz svou mezinárodní zodpovědnost a nemůže někoho zbavit občanství, pokud by zůstal bez jakékoliv státní příslušnosti. Premiérka zároveň Novozélanďany ujistila, že jejich bezpečnost je prvořadým zájmem vlády.
„Mohu obyvatele ujistit, že se věnuje velká péče tomu, jak se žena a její malé děti na Nový Zéland vrátí. A také tomu, jak s nimi bude naloženo, aby se minimalizovalo jakékoliv riziko pro Novozélanďany,“ prohlásila Ardernová s tím, že každý člověk podezřelý z napojení na teroristickou skupinu by měl očekávat, že bude vyšetřován na základě novozélandských zákonů.
Islámský stát nabírá na síle. Síť radikálů se rozrůstá i kvůli pandemii covidu, vládním silám unikají
Číst článek
Tamní policie mezitím potvrdila, že případ vyšetřuje, ale odmítla poskytnout informace k tomu, zda bude žena čelit nějakému obvinění, uvedla AP.
Není to přitom poprvé, co vlády řeší otázku, zda mají repatriovat osoby podezřelé z terorismu. Jedním z nejznámějších je případ Shamimy Begumové, která se narodila ve Velké Británii a v 15 letech se přidala k Islámskému státu v Sýrii.
V únoru 2019 ji v uprchlickém táboře objevili britští novináři, kterým tehdy těhotná žena řekla, že chce zpět do Británie. Londýn jí ovšem občanství odebral. Tehdejší ministr vnitra uvedl, že si Begumová může požádat o pas Bangladéše, odkud pocházeli její rodiče. Letos britský soud rozhodl, že se nesmí vrátit do Británie, jelikož představuje bezpečnostní hrozbu.
