V Indii protestují proti novému zákonu, který umožňuje cizincům získat občanství
Tvrdé střety s policií, hořící auta, autobusy i domy. Několik mrtvých, stovky zatčených a zákaz vycházení v několika městech. To jsou v hrubých obrysech protesty, které zachvátily hned několik měst po celé Indii. Důvodem je nový zákon, který umožňuje cizincům z okolních zemí získat indické občanství.
Zákon, který vyvolal masivní protesty, se jmenuje Citizenship Amendment Bill (CAB) a v zásadě umožňuje občanům Bangladéše, Pákistánu a Afghánistánu získat indické občanství. Občanství mohou cizinci získat, pokud jsou příslušníky některé z náboženských menšin – tj. nejsou muslimové – a ve své domovině kvůli tomu čelí pronásledování. Nejvíce se to tak bude týkat hinduistických menšin v Bangladéši a Pákistánu.
V centru indického Dillí vyhořela továrna. Zemřelo nejméně 43 lidí, dalších 16 je v nemocnici
Číst článek
Protesty v Indii jsou trojího druhu. Jedna ze skupin protestuje proto, že zákon podle ní porušuje indickou ústavu, která říká, že Indie je sekulární, nesmí rozlišovat lidi podle náboženství. Druhou skupinu tvoří muslimské organizace, které tvrdí, že zákon je diskriminační.
Obě skupiny mají společné to, že vnímají tento zákon jako snahu vládnoucí Indické lidové strany o podkopání sekulárního charakteru Indie a posílení komunálního napětí, ze kterého tato strana těží.
Třetí skupinou jsou pak obyvatelé severovýchodu Indie, zejména státu Ásám, kteří se obávají přílivu migrantů z Bangladéše, což je v oblasti dlouhodobý problém.
Menšinou ve svém státu
Právě v Ásámu jsou protesty nejsilnější a hlavně násilné. Zemřelo při nich nejméně 6 lidí, vláda povolala na pomoc armádu, v několika městech včetně hlavního Guwahatí platí zákaz nočního vycházení. Některé státy dokonce varovaly své občany před cestami do těchto míst.
Nepokoje a protesty jsou také v sousedním Západním Bengálsku a pak v menších státech na samém severovýchodu Indie, ale právě v Ásámu jsou nejsilnější.
Indičtí farmáři jako oběti změn klimatu. Sebevraždy zemědělců připravují o budoucnost i jejich děti
Číst článek
Nejsilnější protesty právě v těchto oblastech jsou z několika důvodů. Historie komunálního napětí se táhne mnoho desetiletí do minulosti. Severovýchod Indie je hodně etnicky roztříštěný, samotný Ásám má asi 32 milionů obyvatel a asi jednu třetinu z nich tvoří muslimové. Ti přišli z dnešního Bangladéše, často už v koloniální době. Mluví bengálsky. Stejně jako velká skupina bengálských hinduistů.
Ásámsky mluvící obyvatelé tvoří asi polovinu obyvatel státu a řada z nich se obává, že se stanou ve své zemi definitivně menšinou, protože zákon posílí imigraci z Bangladéše, která je letitým problémem tohoto regionu.
Místní vláda se pokusila vyjít těmto obavám vstříc a chce nelegální imigranty identifikovat a zbavit občanství. Na základě zákona z 50. let začala vláda sestavovat takzvaný Národní registr občanů – tedy vlastně seznam občanů Ásámu.
Podmínkou pro zapsání bylo, aby člověk nebo jeho předci přišli do Ásámu před rokem 1971, kdy vznikl samostatný Bangladéš. Dopadlo to tak, že asi 2 miliony stávajících obyvatel na seznamu nejsou a měli by přijít o občanství.
Internace v táborech
Vládnoucí Indická lidová strana, která vládne nejen na centrální úrovni v Dillí, ale i v místní vládě v Ásámu, se zalekla toho, že mimo seznam se ocitlo hodně bengálsky mluvících hinduistů – zřejmě víc než muslimů. Ti přitom tvoří jejich voličskou základnu. A celou věc tak zatím pozastavila, což se ásámsky mluvícímu obyvatelstvu nelíbí.
‚Air-magedon.‘ Smog v Dillí dosáhl kritické úrovně, lidé nemají vycházet z domů, viditelnost je nízká
Číst článek
Není také vyloučené, že zákon CAB prosazený v Dillí je určený k tomu, aby si právě bengálsky hovořící ásámští hinduisté mohli občanská práva udržet.
Pokud se celý proces podaří dotáhnout do konce, lidem bez občanství hrozí internace ve sběrných táborech, kde už teď je několik tisíc lidí a jejich kapacita je naprosto nedostatečná a podmínky otřesné.
Je ale nepravděpodobné, že by se podařilo tyto lidi vyhostit do sousedního Bangladéše, který je prakticky jistě nepřijme – výsledkem pak může být třeba to, že tito lidé dostanou nějakou formu povolení k pobytu, které jim umožní v zemi zůstat a pracovat, ale přijdou o občanská práva a budou žít v permanentní nejistotě jako lidé druhé kategorie.