Indie a Čína oteplují vztahy a sbližují armády. Jakou roli v tom hraje Pákistán?

Indie a Čína se dohodly, že rozšíří své vojenské vazby a posílí vzájemnou spolupráci. Má tak dojít k efektivnějšímu zajištění míru na jejich společné hranici. Indická vláda o iniciativě informovala po zasedání ministrů obrany obou zemí, upozornila tento týden agentura Reuters.

Peking - Nové Dillí Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí  (na snímku) se už letos v dubnu shodli, že se pokusí vzájemné vztahy zlepšit.

Čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí (na snímku) se už letos v dubnu shodli, že se pokusí vzájemné vztahy zlepšit. | Foto: Aly Song | Zdroj: Reuters

Vztahy dvou asijských velmocí se naposledy zatížily loni. V odlehlém himálajském úseku jejich společných – a v tomto případě také sporných – hranic tehdy došlo k více než sedmdesátidenním vojenským šarvátkám.

Oba sousedé ale v posledních měsících pracovali na nápravě. Čínský ministr obrany Wej Feng-che během návštěvy Indie tento týden vzkázal, že státy jsou přáteli už od dávných dob.

Prohlášení indické vlády pak v souvislosti s rokováním šéfů resortů obrany hovoří o „obsáhlých“ diskuzích. „Rozhodlo se o navýšení spolupráce mezi ozbrojenými složkami v oblasti tréninku, společných vojenských cvičení a jiné součinnosti,“ stojí v oficiálním komuniké.

Došlo také k rozhovorům o společné hranici. Ve věci se prý mají provádět „opatření k budování důvěry“. Jejich součástí bude i brzké vybudování přímého telefonického spojení mezi ozbrojenými silami obou zemí, uvádí Reuters.

Pákistánská karta a Kašmír

Deník Times of India ale staví čínsko-indické jednání i do poněkud jiného světla. Podle jeho zdrojů Peking například odmítl indické obavy ohledně budovaného Čínsko-pákistánského ekonomického koridoru (CPEC). Infrastrukturní projekt má spojit autonomní oblast Sin-ťiang v Čínské lidové republice s hlubomořským přístavem Gwádar na jihovýchodě Pákistánu. Udávaným cílem je modernizace Pákistánu.

Svědectví muslimů o převýchově v Sin-ťiangu: ‚Bůh neexistuje. Věřím v Komunistickou stranu Číny‘

Číst článek

Plán se ale týká i Kašmíru, tedy území, které si v současné době nárokuje jak Pákistán, tak Indie. A část této oblasti je dokonce pod faktickou kontrolou Číny. Indie projekt ekonomického koridoru v hodnotě asi 57 miliard dolarů, v rámci něhož se budují dálnice, cesty i energetické projekty, považuje za narušení své suverenity a teritoriální integrity. V oblasti jsou navíc i jednotky čínské armády. Peking nicméně jakékoliv námitky odmítá, upozorňují Times of India.

Agentura Reuters připomíná, že Indie a Čína spolu válčily v roce 1962 a od té doby jejich vztahy poškozuje stále nevyřešený spor o úsek hranic o celkové délce asi 3 500 kilometrů. Ovšem zároveň spolu obě velké asijské ekonomiky sdílejí podobné názory v řadě otázek.

V současné době mezi ně patří třeba obavy ze zavádění celních tarifů ze strany Spojených států. Čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí se už letos v dubnu shodli, že se pokusí vzájemné vztahy zlepšit, uzavírá agentura Reuters.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Dominika Perlínová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme