Po kritice zvenčí čelí Huawei odporu i doma. Pod palbou se ocitla kvůli uvěznění bývalého zaměstnance
V době, kdy se Huawei snaží bojovat proti restrikcím ze strany Spojených států, se čínský technologický gigant dostává do problémů i doma. Obyvatelé Číny v posledních měsících ukázali odhodlání národní korporaci zasaženou válkou mezi Pekingem a Washingtonem co nejvíc podpořit, teď se ale k Huawei otáčejí zády. Důvodem náhlé kritiky je případ bývalého zaměstnance Huawei, kterému přední čínská firma „zařídila“ 251 dní dlouhý pobyt ve vězení.
Po 13 letech práce pro Huawei byl tehdy 35letý Li Chung-jüan v lednu loňského roku donucen z firmy odejít. Výměnou za svůj nucený odchod z obří technologické společnosti, v níž strávil významnou část života, získal odstupné ve výši 304 700 jüanů (asi 990 tisíc korun). Několik měsíců na to ale skončil ve vězení.
3:29
‚Buďme vzorem, jděme příkladem.‘ Huawei v Česku je podle sinologů pod vlivem komunistické strany Číny
Číst článek
V prosinci 2018 byl Li Chung-jüan zatčen a poslán do policejní vazby. Vedení Huawei ho nahlásilo na policii a obvinilo z vydírání, Li pak ve vězení zůstal až do letošního srpna, kdy byl kvůli nedostatečným důkazům propuštěn na svobodu. Přestože k propuštění došlo už v létě, jeho případ vyvolává silnou vlnu pobouření až v posledních dnech.
Minulý týden začal na čínských sociálních sítích kolovat dokument, který celý případ podrobně popisuje. Text podle americké televize CNN pochází ze zastupitelství v Šen-čenu a dokládá i to, že Li nakonec obdržel od vlády celkem 107 522 jüanů, které mají být kompenzací za jeho neoprávněné věznění.
Huawei tvrdí, že bývalý zaměstnanec „hrozil“ vysoce postaveným manažerům firmy tím, že odhalí jejich „nelegální obchodní aktivity“ vládním auditorům a inspektorům. Tímto způsobem měl Li ředitele Huawei vydírat, jeho právníci ale něco takového odmítají.
V prohlášení zaslaném televizi CNN naopak poukazují na to, že Li Chung-jüan ve skutečnosti nikdy nebyl trestně stíhán – namísto obvinění z vydírání byl za neoprávněné uvěznění vládou odškodněn, čímž mu vláda dala vlastně zapravdu.
Huawei pod palbou
Zprávy o jeho více než půlročním pobytu za mřížemi nyní vyvolaly vlnu solidarity s Chung-jüanem a především odporu proti Huawei. Lidé na sociálních sítích mimo jiné poukazují na fakt, že zaměstnanci technologických společností v Číně musí často pracovat i šest dní v týdnu od devíti ráno do devíti hodin večer.
Jeho rodiče poslali na převýchovu. ‚Čekal jsem pláč, máma místo toho chválí Čínu,‘ říká ujgurský aktivista
Číst článek
„Li Chung-jüan roky tvrdě pracoval, ve svých 35 letech ale byl nucen rezignovat. Kvůli ochraně svých zaměstnaneckých práv pak skončí ve vazbě,“ zní jeden z pobouřených příspěvků, na který upozorňuje britský deník The Guardian.
Příběh bývalého zaměstnance společnosti Huawei přitom kritici dávají do souvislosti s případem finanční ředitelky a zároveň dcery zakladatele Huawei Technologies Meng Wan-čou, která byla před rokem zadržena kanadskými úřady na základě amerického zatykače. Ani po dvanácti měsících soudy zatím nerozhodly, zda má být vydána do Spojených států, nebo propuštěna na svobodu. Do rozhodnutí nicméně nesmí zemi opustit.
Meng Wan-čou měla mezi obyvateli Číny dosud velkou podporu, v posledních dnech ji ale ona a především její společnost pomalu ztrácí. „Huawei se neustále ohání vlastenectvím a ostře kritizuje únos Meng, pak ale jde a uvězní své vlastní zaměstnance,“ píše další z uživatelů sociální sítě Weibo.
Nejméně vhodná doba
Zahraniční média se shodují, že skandál kolem bývalého zaměstnance je pro Huawei tvrdou ranou a přichází v nejméně vhodný okamžik. Kvůli obchodní válce mezi Washingtonem a Pekingem totiž Huawei v posledních měsících zažívá těžké časy.
V květnu zařadila americká administrativa Huawei na černou listinu firem, s nimiž ty americké nesmí obchodovat – respektive mohou jen v případě udělení zvláštní licence ze strany amerického ministerstva obchodu. Například firma Microsoft už toto povolení dostala, internetová společnost Google ale stále čeká.
Sociální síť TikTok čelí žalobě, data podle uživatelů tajně posílá do Číny
Číst článek
Přístup Huawei ke službám Googlu se tak ocitl v ohrožení. Nemožnost využívat operační systém Android na svých zařízeních by však pro čínského giganta znamenalo, že by chytré telefony vyrobené firmou Huawei byly ve světě v podstatě neprodejné.
Jak píše CNN, na rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa zařadit firmu na černou listinu zareagovala čínská společnost vlnou „patriotismu“ a snahou firmu podpořit. Díky tomu prodeje chytrých telefonů Huawei na domácím trhu raketově stouply.
Číňané se tak rozhodli postavit za svou národní korporaci ohroženou americkými restrikcemi, kauza kolem bývalého zaměstnance ale pro firmu nevěstí nic dobrého.
„Huawei ztratila obrovské množství fanoušků, protože tito lidé nyní vidí jinou Huawei: podivné monstrum, které postrádá empatii a které se proměnilo v tyrana,“ stojí podle CNN v jednom ze široce sdílených komentářů, které zveřejnil státem podporovaný online portál The Paper.
Sám Li Chung-jüan říká, že vyvolání pozornosti tak velkého množství internetových uživatelů nebylo jeho záměrem, zároveň ale nelituje rozhodnutí „říct pravdu“. „Pokud jde o mé věznění, otec tím byl velice šokovaný a zemřel, vyděšené byly i moje děti,“ říká podle Guardianu s tím, že být upřímný vždy znamená přinést oběti.
