Hongkong vyhlásil zákaz zakrývání obličeje při demonstracích. Čína krok podpořila
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová v pátek oznámila zákaz zakrývání tváře při demonstracích v rámci výjimečných pravomocí, pocházejících ještě z koloniální éry a uplatněných poprvé za 50 let. Tento krok má napomoci ukončit měsíce trvající protesty a rostoucí násilí ve velkoměstě, ovládaném Čínou. Uvedla to agentura Reuters. Peking označil rozhodnutí úřadů za mimořádně potřebné nařízení.
„Chaotická situace v Hongkongu nemůže pokračovat donekonečna,“ prohlásil ve státní televizi mluvčí čínského úřadu pro záležitosti Hongkongu a Makaa Jang Kuang a zdůraznil, že situace dosáhla kritického momentu. Protivládní protesty přirovnal k „barevným revolucím“ v postsovětských republikách a tvrdil, že je podnítilo zahraniční vměšování.
Carrie Lamová na tiskové konferenci uvedla, že zákaz nošení masek na obličeji, kterými se mnoho demonstrantů chrání před rozpoznáním své totožnosti, má platit od soboty. Stát se tak má na základě zákona o stavu nouze, který úřadům umožňuje přijímat opatření ve veřejném zájmu. Tento zákon byl podle agentury AFP naposledy uplatněn v roce 1967.
Postřelený hongkongský student byl obviněn z napadení policisty. Hrozí mu až deset let
Číst článek
Místní média vycházejí z toho, že zákaz maskování vstoupí v platnost od místní půlnoci, tedy od pátečních 18.00 SELČ.
„Myslíme, že nový zákon bude mít odstrašující účinek na násilnické demonstranty, kteří se maskují a vyvolávají nepokoje, a pomůže policii v jejím poslání udržovat pořádek,“ prohlásila Lamová před novináři.
Zatím není jasné, jak úřady prosadí zákaz ve městě, kde hodně ze 7,4 milionu obyvatel každý den nosí na obličeji masku na ochranu před chladem a infekcemi, zvláště od epidemie zaviněné virem SARS, která si na počátku tisíciletí vyžádala stovky obětí.
Protesty původně začaly odporem proti navrhovanému zákonu o vydávání obviněných do pevninské Číny, ale mezitím se požadavky demonstrantů rozšířily mimo jiné o svobodné volby a vyšetřování policejní brutality.
Lidé v Hongkongu protestovali proti Číně. Jeden z demonstrantů byl zasažen ostrou municí
Číst článek
„Pět požadavků, ani o jeden méně,“ skandovali demonstranti, mnozí v maskách, kteří v pátek – ještě před vyhlášením nových pravidel se zákazem zakrývání tváře – pochodovali městem kolem některých z nejdražších nemovitostí, včetně centrály britské banky HSBC.
„Musíme zůstat silní kvůli Hongkongu, a proto jsem se přidal k tomuto protestu,“ řekl Reuters sedmadvacetiletý pracovník ve finančním sektoru, který se představil pouze jako Čchan. „Policejní brutalita se stupňuje a na zákaz maskování je třeba odpovědět protesty,“ zdůraznil.
Pořádková policie se přes noc přesouvala napříč Hongkongem a použila slzný plyn proti davu v rezidenční čtvrti, zatímco železniční společnost MTR Corp uzavřela několik stanic. Ráno ale stanice fungovaly normálně.
Vyvolávání protičínského cítění
Prodemokratické demonstrace se v Hongkongu konají od června, v úterý proti nim ale policie poprvé použila ostrou palbu. Po protestech svolaných u příležitosti 70. výročí vzniku komunistické Číny muselo být hospitalizováno přes 100 lidí a 269 jich bylo zatčeno. Ostrá střelba u obyvatel Hongkongu dále vystupňovala zlost na policii, kterou už předtím mnozí obviňovali z přehnaného užívání násilí proti demonstrantům.
Úřady tvrdí, že policista střílel v sebeobraně, protože byl v ohrožení života. Zasažený středoškolák je v nemocnici v stabilizovaném stavu.
Demonstranti v bývalé britské kolonii kritizují to, co považují za plíživé zasahování Pekingu do záležitostí jejich města i přes příslib autonomie podle principu „jedna země, dva systémy“, na jehož základě Británie v roce 1997 vrátila Hongkong Číně.
Čína odmítá obvinění z vměšování, a naopak obviňuje zahraniční vlády, včetně Spojených států a Velké Británie, z vyvolávání protičínského cítění.
Úřady již dříve vydaly policii pokyny pro použití síly, uvedl Reuters s odvoláním na dokumenty, které viděli jeho zpravodajové.
