Haagský soud posílá Plavšičovou na 11 let do vězení
K jedenácti letům vězení odsoudil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii Biljanu Plavšičovou. Někdejší bosenskosrbské prezidentce byl tento trest vyměřen za zločiny proti lidskosti, kterých se dopustila během bosenské války v první polovině 90. let. Plavšičová se jako jediná z obviněných k válečným zločinům přiznala a s haagským tribunálem spolupracovala. Její odsouzení je považováno za důležitý krok ke smíření v zemích bývalé Jugoslávie.
Biljana Plavšičová se haagskému tribunálu sama dobrovolně vydala, spolupracovala s mezinárodní justicí a přiznala podíl na plánování etnických čistek v Bosně v letech 1992 až 1995. Žalobci pro ni požadovali 15 až 25 let vězení, neboť podle nich ani lítost ani svědectví přínosná pro vyšetřování dalších válečných zločinů na území bývalé Jugoslávie nemohou odčinit její zodpovědnost za násilné deportace a vyvražďování nesrbských obyvatel Bosny. Obhájci pak pro dvaasedmdesátiletou bývalou prezidentku Republiky srbské v Bosně žádali maximálně osm let vězení.
"Žaloba navrhla soudu stanovit rozsudek pro obžalovanou na základě zločinů, kterých se dopustila na konkrétních obětech, ale i na celém lidstvu při perzekucích. Ty zničily bezpočet životů," řekl soudce Richard May. Bývalá prezidentka bosenských Srbů vypadala v televizním přenosu BBC při vynesení rozsudku vyrovnaně.
Rozsudek patří mezi nejdůležitější rozhodnutí tohoto trestního tribunálu za uplynulé desetiletí.
Biljana Plavšičová byla blízkou spolupracovnicí stále ještě hledaného bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče. Loni v říjnu přijala odpovědnost za zabíjení bosenských Chorvatů a Muslimů a jako hlavního strůjce zločinů označila někdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, jehož proces nyní v Haagu probíhá.
