Jedna malá demonstrace. Obyvatelé okupovaných Golanských výšin jsou smíření, že se k Sýrii nevrátí
Víc než 50 let okupuje Izrael arabské vesnice na Golanských výšinách. Jejich obyvatelé se dodnes považují za Syřany. Nedávné uznání izraelské suverenity americkým prezidentem Donaldem Trumpem je ale nechalo převážně chladnými. Klid narušila jen jedna malá demonstrace. Už dlouho jsou totiž smíření s tím, že se Golany Sýrii nikdy nevrátí. Na Golanské výšiny se vydal zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Štěpán Macháček.
Madždal Šams je největší městečko na Golanských výšinách. Leží v těsné blízkosti syrských hranic v Izraeli, ale většina z deseti tisíc zdejších obyvatel se považuje za Syřany.
„Kdyby byla možnost, žila bych raději v Sýrii. Kvůli válce jsem se tam nemohla podívat, ale určitě bych volila Sýrii. Jsme přece Syřané,“ říká Radiožurnálu obyvatelka městečka Tála, která prodává v obchodě s módními doplňky a evidentně je zástupkyní mladé generace.
Problémy prý v Izraeli žádné nemá. „Každý se ale rád vrací ke svému původu. Třeba se jednou Golany Sýrii vrátí. Teď to ale asi možné není. O izraelské občanství jsem si nepožádala,“ dodává.
Dobrá zdravotní péče i svoboda
A pod kterou vládou by raději žil Raján, prodavač ve vedlejším obchůdku s mobilními telefony? „To je těžká otázka. Život je lepší tady, je tu vyšší úroveň, dobrá zdravotní péče, svoboda. Ale příbuzní v Sýrii zase žijí tak nějak poklidněji a spokojeněji,“ přibližuje.
Raján nemá izraelské ani syrské občanství. „Nečekám, že by se Golany někdy vrátily Sýrii. Bohužel. Možná si jednou o izraelské občanství požádám, život a cestování by pak byly jednodušší. Ale není to pro mě priorita,“ říká.
Dawlán Abú Sálih je starostou městečka Madždal Šams. „Izraelské občanství tu má jen 15 až 20 procent lidí. Ale přibývá jich a týká se to hlavně mladých. Ti už se narodili v Izraeli a nemají tak na Sýrii tak silné vazby,“ vysvětluje. Dawlán Abú Sálih byl loni zvolený v prvních místních volbách od začátku izraelské okupace. Volební účast ale byla nepatrná. Většina lidí volby bojkotovala.
„Každý logicky uvažující a psychicky zdravý člověk musí uznat, že situace v Sýrii se se situací vesnic na Golanech pod izraelskou nadvládou nedá srovnávat. Hlavně ohledně lidských práv a služeb jsme na tom mnohem líp. Lidé to vědí a vědí to určitě i ti, kteří tady proti Trumpovu rozhodnutí protestovali,“ tvrdí starosta městečka Madždal Šams Dawlán Abú Sálih. Ve starostovské kanceláři mu visí obrazy izraelského premiéra a prezidenta.
Strach ze syrského režimu
Úplně jiné obrazy visí v pracovně novináře Ahmada Nadžíba. Jsou to otec a syn Asadové z dynastie syrských vůdců.
Sýrie reaguje na rozhodnutí USA o Golanských výšinách. Požádala o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti
Číst článek
Ahmad oponuje argumentu, že se v Izraeli golanským Syřanům žije svobodněji: „To je izraelská propaganda. Ve školách tady děti učí, že v Sýrii je útlak, že je tam to a to. Snaží se jim vštípit strach ze syrské armády, ze syrského režimu. Ti lidé v Sýrii nežili a nevědí, jaká je tam situace.“
Novinář Ahmad žije v Bukátě, jedné ze syrských vesnic na Izraelem okupovaných Golanských výšinách. Pracuje tu pro syrskou státní televizi. Jméno jsem na jeho žádost změnil. Nesouhlasí s názorem, že je Izrael demokratičtější než Sýrie: „A zásahy proti demonstracím na palestinském Západním břehu? Proč jsou tam mrtví? Tohle je ta izraelská demokracie?“
V nadmořské výšce 1100 metrů je v Madždal Šams často nevlídné počasí. Třeba jako teď, na začátku dubna, kdy celý den padá hustý déšť, všude je mlha a teplota asi 10 stupňů Celsia. Přímo nad městečkem se tyčí hora Hermon s výškou skoro tří tisíc metrů a na ní jsou ještě teď vidět zbytky sněhu.
