Galileo se oficiálně stěhuje do Prahy, ministr Dobeš podepsal smlouvu
Přesunutí sídla navigačního systému Galileo do Prahy je oficiální. Ministr dopravy Pavel Dobeš a ředitel Evropské agentury pro vznikající vesmírný systém Galileo Carlo des Dorides dnes podepsali hostitelskou smlouvu.
Podpisem dokumentu se završila pětiletá snaha české vlády o přesunutí centrály agentury GSA do Prahy. Zhruba 45 úředníků by se tak mohlo do hlavního města začít stěhovat v květnu.
Během léta by pak měl úřad začít normálně fungovat. Dohoda upravuje podmínky, na základě kterých u nás budou zaměstnanci agentury působit.
Přesun sídla Galilea do Prahy zvýší podle premiéra Petra Nečase prestiž země a bude znamenat velkou příležitost pro tuzemské firmy, které tak mají šanci ucházet se o zakázky spojené s výstavbou a provozem systému.
Státní zmocněnec pro navigační systém Galileo Karel Dobeš byl hostem Světa o druhé Rádia Česko
„Znamená přítomnost první celoevropské instituce na území České republiky, Vedle toho je tady samozřejmě i velmi silný aspekt technologický, průmyslový a podobně. My jsme přesvědčeni, že rozvoj kosmických technologií je nesmírně podnětnou a inovativní částí průmyslu s velkou perspektivou,“ vysvětlil.
„Chceme využít přesunu agentury, řídící systém Galileo, také k technologickému rozvoji českého průmyslu, především v oblasti inovací. Konkurenceschopnost je jeden z klíčových imperativů, které má před sebou celá Evropská unie. Je to klíčová výzva pro její dlouhodobou perspektivu a právě kosmické technologie mohou představovat jeden ze základních zdrojů technologických inovací a tím pádem zvyšování konkurenceschopnosti,“ dodal premiér.
Také Dorides si myslí, že umístění centra v hlavním městě bude přínosem pro tuzemské malé a střední podniky:
„Kosmický průmysl a samotný projekt Galileo nabízejí mnoho příležitostí pro tyto firmy, protože spolu s ním vzniká řada služeb, které budou Evropanům nabízeny. Používáním tohoto systému by mohly evropské ekonomiky uspořit celkem až 90 miliard euro.“
Česko projevilo o sídlo Galilea velký zájem
Česká republika bojovala s řadou zemí, které také usilovaly, aby se řídící centrum Galilea přesunulo právě k nim. Podle vládního zmocněnce pro navigační systém Galileo Karla Dobeše ale Evropa viděla, že to Česko myslí skutečně vážně.
„Přesvědčili jsme je tím, že jsme skutečně těch pět a půl roku o to bojovali úplně pořád. Druhá věc je, že jsme splnili všechny podmínky, že jsme vstoupili třeba do Evropské kosmické agentury, udělali jsme všechny možné kroky. My jsme dělali pravidelně v Bruselu takové informační akce o České republice, český průmysl se zapojoval aktivně do programu Galileo, byli jsme velmi úspěšní ve volitelných programech ESO,“ vypočítává.
Oznámení kandidatury v roce 2006 prý příznivě zapůsobilo na český průmysl, tuzemské firmy jsou podle Dobeše velmi inovační a zúčastňují se nejrůznějších soutěží a projektů v Evropské unii. Přítomnost řídícího centra nového navigačního systému má ale přinést výhody nejen průmyslu, ale také turistice a celkovému obrazu České republiky, dodává.
„Galileo se dostalo teďka do takového tempa, že skutečně všichni vědí, že Galileo je skutečně evropský projekt, který má velkou podporu a že to bude velmi dobrý byznys,“ vysvětluje.
Částečně funkční bude systém už za dva roky
Galileo je konkurentem amerického navigačního systému GPS, evropský systém ale má být přesnější. Oba systémy se nicméně budou v některých oblastech navzájem podporovat.
Smlouva byla podepsána v rámci konference Galileo Application Congress. Její témata se týkají především služeb, které bude satelitní systém Galileo nabízet. Do Prahy se tak sjelo mnoho mezinárodních hostů a odborníků.
„Podařilo se nám udělat takovou konferenci, která v tomhle systému ještě neměla obdoby, protože to byla první konference, která se zajímala jenom o aplikaci a servisy,“ připomíná Karel Dobeš s tím, že zájem o Českou republiku je velký.
Od roku 2014, kdy bude na oběžné dráze už 18 družic, nabídne Galileo především bezplatnou navigaci pro motoristy, signál pro pátrací a záchranné akce a v neposlední řadě i kódovanou službu určenou pro zajišťování bezpečnostních úkolů států. Plné síly všech třiceti družic by měl systém dosáhnout v roce 2018.
Družice systému Galileo postupně získávají jména po dětech ze států Evropské unie, které zvítězily ve výtvarné soutěži. Thijs a Natalia, pojmenované po belgickém chlapci a bulharské dívce, už jsou na oběžné dráze.
