Slovenský parlament schválil konsolidační balíček. Podle Fica má zajistit vyšší příjmy o 1,5 miliardy eur
Slovenský parlament v úterý schválil návrh konsolidačního balíčku, který má podle premiéra Roberta Fica zajistit vyšší příjmy státu, v příštím roce o zhruba 1,5 miliardy eur (36,8 miliardy korun). Opatření počítají hlavně se zvýšením některých daní a zdravotních odvodů, dále správních a soudních poplatků, s opětovným zavedení zvláštní bankovní daně a s oslabením druhého důchodového pilíře. Konsolidační balíček dříve prosadila i česká vláda.
Potřebu konsolidačního balíčku Ficův kabinet zdůvodnil vysokým deficitem veřejných financí a zadlužením země, které převzal po svém říjnovém nástupu do úřadu. Nynější slovenská vláda pak ovšem prosadila několik nových opatření, která výdaje státu dál zvýší: například vyplacení mimořádného příspěvku k důchodům přišlo na 438 milionů eur (10,7 miliardy korun). Opoziční poslanci konsolidační balíček kritizovali a při hlasování parlamentu ho podle očekávání nepodpořili.
11:05
Fico má obavy z tlaku veřejnosti. Jeho touha po imunitě je ale překoná, říká slovenský politolog
Číst článek
Pokud schválený zákon podepíše prezidentka Zuzana Čaputová, zaměstnavatelům, živnostníkům a samoplátcům o jeden procentní bod stoupne sazba odvodů na povinné zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny díky tomu v příštím roce podle odhadu ministerstva financí získají dodatečných 399 milionů eur (9,8 miliardy korun).
Sociální systém
O podobnou částku porostou také příjmy státního sociálního systému, protože obyvatelé země si z povinných sociálních odvodů budou moci přesměrovat na soukromý penzijní účet v rámci druhého důchodového pilíře méně peněz než v současnosti.
Banky na Slovensku, kterým po zvýšení úrokových sazeb letos výrazně rostou zisky, budou podle schváleného zákona platit 30procentní zvláštní daň ze zisku. V příštím roce by z této daně měl stát získat 335,6 milionu eur (8,2 miliardy korun). Sazba zvláštního bankovního odvodu bude postupně klesat.
Slovenská bankovní asociace uvedla, že banky na Slovensku budou s ohledem za zvláštní zdanění patřit mezi nejvíce daňově zatížené v Evropě. Ziskovost slovenských bank je podle ní nejnižší ze všech zemí střední a východní Evropy.
Rušení Úřadu speciální prokuratury nemá nic společného s evropským právem, tvrdí Fico
Číst článek
Bratislavská rafinerie Slovnaft, která nově může vyvážet do Česka paliva vyrobena z ruské ropy až do prosince příštího roku, bude po rozhodnutí slovenské sněmovny platit mimořádnou daň ze zisku také v roce 2024.
Dalších několik desítek milionů eur získá stát díky vyššímu zdanění cigaret a lihovin, jakož i zvýšení sazeb u více než 900 správních a soudních poplatků.
Minimální daň z příjmů
Daň z dividend stoupne na deset z nynějších sedmi procent. Nově by podniky až na výjimky měly bez ohledu na svůj hospodářský výsledek platit minimální daň z příjmů, a to 340 až 3840 eur (8350 až 94 320 korun) ročně v závislosti na svých výnosech.
Zhruba 55 milionů eur (1,35 miliardy korun) chce stát ušetřit prostřednictvím snížení příspěvku pro veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska, který nově bude nejméně 0,12 místo schválených 0,17 procenta výkonu ekonomiky země. Zavedením státního příspěvku pro RTVS Slovensko letos nahradilo koncesionářské poplatky.
‚Dost bylo Fica.‘ Tisíce lidí protestovaly v Bratislavě proti vládě a chystaným změnám v justici
Číst článek
Podobně jako výročí vzniku Československa 28. říjen bude na Slovensku pracovním dnem také další svátek, a to 1. září, kdy si Slovensko připomíná schválení ústavy. I od tohoto opatření si ministerstvo financí slibuje vyšší příjmy státu.
Český konsolidační balíček
Také vláda českého premiéra Petra Fialy prosadila konsolidační balíček, který například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), a to 12 a 21 procent. Nyní platí tři sazby DPH ve výši 21, 15 a deset procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně z příjmů firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek.
V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent. Na konci listopadu proti krokům Fialovy vlády a dopadům schváleného úsporného balíčku stávkovaly v Česku školy, podniky, úřady a další instituce po celé zemi.
