‚Piráti nejsou Zelení.‘ Rodí se plán pirátské povolební strategie, sní o samostatné frakci Europarlamentu
Tři čeští poslanci Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa jsou spolu s Patrickem Breyerem z Německa jediní zástupci Pirátů v Evropském parlamentu. Jak ale politici předpokládají, mohl by se poměr sil po eurovolbách v příštím roce změnit. Piráti napříč Evropou proto spřádají plány, vymýšlí společný program a zvažují povolební strategii. Setrvání v současné frakci se Zelenými přitom není jediná z variant, které mají na stole.
„Jsme otevření vyjednáváním s dalšími uskupeními na liberálním spektru,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz Mikuláš Peksa. Z pozice předsedy Evropské pirátské strany řeší s dalšími partnery společný program a kromě toho také povolební strategii. Tím by si měli vyjasnit, jakým způsobem budou případní pirátští europoslanci napříč zeměmi spolupracovat.
Půlroční lhůta ‚na rozmyšlenou‘. Europoslancům se v rámci tažení proti korupci ztíží cesta k lobbingu
Číst článek
„Čeští Piráti měli vždy ve zvyku zveřejňovat tzv. povolební strategii, tedy postup, který bude zvolená reprezentace dodržovat po volbách. Myslím, že tuhle zvyklost bychom měli přenést i na evropskou úroveň,“ vysvětloval Peksa.
Vychází přitom z předpokladu, že pirátské strany ve volbách do Evropského parlamentu, které se konají příští rok, budou úspěšné.
V současnosti 705členném Europarlamentu sedí za Piráty čtyři poslanci – tři Češi a jeden Němec. Počítají nicméně s posílením svých pozic a opírají se přitom o růst v průzkumech veřejného mínění. Čeští Piráti se dle průzkumu Kantar zveřejněného v půlce dubna pohybují na deseti procentech.
Možný úspěšný volební rok vyhlíží ale také zástupci lucemburských Pirátů, kteří v předvolebních prognózách zdvojnásobili své zisky a taktéž mají kolem deseti procent. Poslanec a zakladatel místní strany Sven Clement pro iROZHLAS.cz řekl: „Čekají nás troje volby v průběhu jednoho roku, nejprve místní, pak parlamentní a nakonec evropské. Jsem rád za koordinaci ze strany Evropských pirátů.“
Vlastní frakce?
Aktuálně jsou pirátské strany součástí frakce Zelených, kde jsou kromě nich také regionální uskupení jako třeba Republikánská levice Katalánska. Ze 705 křesel mají 72, což z nich dělá čtvrtou nejsilnější frakci ze sedmi.
Spojení podle Peksy přineslo pozitiva, europoslanci mohli realizovat svůj program, nicméně mělo to i limity. „Pravda je taková, že Piráti nejsou Zelení a Zelení nejsou Piráti, takže přiznaně máme na některé otázky odlišný názor, což jsme v určitých momentech řešili tak, že se nedohodneme,“ upozornil.
Pokračování v tomto formátu po volbách v roce 2024 je tedy nejisté. „Není to jediná možnost,“ popsal Peksa. Druhým dechem však dodává, že se vše bude odvíjet od výsledných pozic a nového složení Evropského parlamentu.
Do evropských voleb půjde STAN samostatně. Jako lídr by se mi líbil Farský, prozradil Rakušan
Číst článek
Aby frakce mohla formálně vzniknout, musí ji tvořit nejméně 23 poslanců zvolených alespoň v jedné čtvrtině členských států, což při současné velikosti EU znamená sedm zemí.
Zda se Pirátům podaří ze čtyř europoslanců zšestinásobit svůj počet, aby byli schopni ustavit samostatnou frakci, si Peksa jakožto předseda Evropského pirátské strany netroufá odhadovat, i proto řeší variantu spolupráce s jinými než pirátskými stranami.
„Podmínky jsou nastavené velice přísně, což komplikuje situaci menším a novějším stranám, mezi nimiž jsme i my. Pokud by to nestačilo, museli bychom spolupracovat s některými dalšími politickými stranami, ostatně většina uskupení v parlamentu to tak dělá,“ uvedl.
Třeba frakce Evropských lidovců (EPP), která je v parlamentu největší a tvoří ji přes 170 poslanců, se skládá z českých zástupců za Starosty a nezávislé, TOP 09 a KDU-ČSL, rakouských křesťanských demokratů (ÖVP), francouzských Republikánů (Les Républicains) nebo italské strany Silvia Berlusconiho Forza Italia.
Bek nebude usilovat o post eurokomisaře. Přesun na resort školství mu cestu do Unie znemožňuje
Číst článek
Peksa v tomto ohledu zmínil jednání se stranami, které sice nenesou přívlastek „pirátské strany“ ve svém názvu, nicméně z pohledu priorit se v lecčems shodují. Takovou blízkou stranou je třeba maďarská Strana dvouocasého psa. Toto původně satirické uskupení nicméně nemá zastoupení v evropské ani domácí politice.
Volební manuál
Angažmá Pirátů v Evropském parlamentu po nadcházejících volbách se ale má odvíjet od společného programu napříč jednotlivými stranami v rámci EU. Program by měl navazovat na předchozí pirátská témata – kromě jejich tradičního fokusu na digitalizaci se zaměří i na aktuální témata spojená s ruskou válkou na Ukrajině, zmínit se plánují také o evropském vesmírném programu.
Povolební plány se mohou stát realitou jen v momentě úspěšného volebního výsledku. K tomu je třeba získat mandát z členských států. Piráti v Česku plánují postavit samostatnou kandidátku, tak jako to udělali při posledních volbách v roce 2019.
Pirátští europoslanci už dříve pro Radiožurnál uvedli, že chtějí mandáty obhajovat. Ustavovat kandidátku a oficiálně řešit její sestavu budou však až v podzimních měsících prostřednictví svého fóra.
