Většina europoslanců má ‚vedlejšák‘. Devět z nich si tak vydělá víc, než kolik je jejich poslanecký plat
70 procent europoslanců má ke svému zaměstnání v Evropském parlamentu ještě další práci, ať už placenou, nebo neplacenou. Ukázala to nová analýza poslaneckých prohlášení o příjmech Transparency International EU. Skoro ze třetiny jde o placené aktivity, nejčastěji si europoslanci přivydělávají působením v nějakém představenstvu. Navíc chybí pravidla, která by výši výdělku „na vedlejšák“ upravovala.
Plat europoslance je okolo 100 tisíc eur ročně, což je asi dva a půl milionu korun. I tak má většina – konkrétně 70 procent – ze 705 europoslanců další práci, častokrát nejen jednu. Plat za ni pobírá 26 procent z nich. Devět europoslanců si pak „na vedlejšák“ vydělá víc než svou prací v Evropském parlamentu. Ukazuje to nová analýza poslaneckých prohlášení o příjmech od neziskové organizace Transparency International EU.
Počet vedlejších zaměstnání, které mohou europoslanci mít, není nijak omezený. A i když musí svůj střet zájmů oznamovat, analýza ukazuje příklady, kdy se do sporu svých dvou rolí někteří z nich dostávají.
Třeba Jérémy Decerle je farmářem a zároveň je členem parlamentního zemědělského výboru. Nebo Geoffroy Didier, který je kromě europoslance také právníkem advokátní kanceláře, která o sobě tvrdí, že je „hluboce ovlivněna právem EU“, uvádí Transparency.
Vůbec nejčastěji, z více než 82 procent, si europoslanci jako svou „vedlejší činnost“ uvádějí působení v představenstvu komerčních či neziskových společností.
Nejvíce si takto přivydělávají zástupci Litvy v Bruselu, následují je ti z Malty a Řecka. Česko je v tomto žebříčku na 16. místě.
Pokud jde o rozložení placených „vedlejšáků“ napříč politickým spektrem, Transparency International EU píše, že pravicoví a středoví europoslanci mají častěji placená vedlejší zaměstnání a mají vyšší vedlejší příjmy než jejich kolegové na levici.
Transparency navrhuje i kroky ke zlepšení situace. Evropský parlament by podle protikorupční organizace měl zakázat svým poslancům zapojení do vedlejších činností, ať už placených, nebo neplacených, u organizací, které se snaží ovlivňovat tvorbu politiky Evropské unie.