Přijetí nových států do Evropské unie do roku 2030? Bruselem hýbe debata o budoucím rozšiřování
Do Bruselu se po měsíčních prázdninách vrací unijní politici a diplomaté, instituce Evropské unie se probouzejí a šéf Evropské rady Charles Michel tento týden rovnou rozproudil velkou debatu: a to o rozšiřování sedmadvacítky. Prohlásil, že Evropská unie, i kandidátské státy musí být připravené na rozšíření do roku 2030, čímž strhl lavinu reakcí. Žádná z unijních institucí totiž dosud žádné pevné datum pro přijetí dalších členů nestanovila.
Debata o rozšiřování Evropské unie probíhá v Bruselu dlouhodobě, hlavně od loňského udělení kandidátského statusu Ukrajině.
Pavel přijal na Hradě prezidenta Severní Makedonie. Návštěva má podpořit směřování země do EU
Číst článek
„Rozšíření už není sen, je čas posunout se vpřed. Čeká nás ještě hodně práce. Bude to těžké a někdy bolestivé – pro budoucí členské státy i pro Evropskou unii,“ probudil debatu naplno Michel na strategickém fóru ve slovinském Bledu, kterého se účastní řada lídrů ze zemí západního Balkánu.
„Mám návrh: při přípravě příští strategické agendy Evropské unie si musíme stanovit jasný cíl. Věřím, že musíme být na obou stranách připraveni na rozšíření do roku 2030,“ prohlásil.
Stanovení termínu podle Michela vytvoří dynamiku, poskytne jasný impulz pro nutné reformy a zkrátka povzbudí všechny ke spolupráci. Uvedl taky, že příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie, tedy na období od roku 2028, už bude muset zahrnovat společné cíle.
„Je to ambiciózní, ale nutné,“ dodal Michel. A upozornil, že budoucí členské státy samozřejmě budou muset pro vstup do bloku provést nutné reformy.
Vstupní proces
Mluvčí Evropské komise Dana Spinantová novinářům řekla, že Evropská komise nepracuje s žádným konkrétním termínem.
28:58
Předsednictvím získalo Česko v Bruselu větší respekt. Dokazuje to i Euro 7, říká velvyslankyně Šestáková
Číst článek
„Nesoustředíme se na datum, ale zaměřujeme se na velmi úzkou spolupráci s kandidátskými zeměmi, aby se na vstup do Evropské unie zaměřily a učinily reformy. Rozšiřování je proces založený na reformách. Doufáme, že každá kandidátská země bude motivována zavádět reformy a připravena postupovat svým tempem,“ uvedla.
Status kandidátské země mají od loňska Ukrajina a Moldavsko. Do Unie se hlásí také Gruzie, která ale dostala seznam podmínek, které musí splnit před získáním kandidátského statusu.
Letos si Evropská unie připomněla 20 let od zahájení přístupového procesu pro státy západního Balkánu. Integrace těchto zemí ale postupuje velice pomalu, do Unie zatím vstoupilo pouze Chorvatsko. Dalších šest zemí stále čeká, konkrétně to jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell tento týden prohlásil, že by se unijní ministři zahraničí měli do konce září sejít se svými západobalkánskými kolegy. Řekl, že je potřeba dát budoucímu rozšíření Evropské unie nějaký impulz.
Debaty o reformách
Putin úspěšně přispěl k tomu, že atraktivita být blíže k Rusku se v Moldavsku snížila, popisuje velvyslanec
Číst článek
„Myslím si, že válka na Ukrajině měla vedlejší účinek, kterým je urychlení procesu rozšiřování. Ten je jistě založený na zásluhách – stát se stane členem, až splní všechny podmínky. Zároveň si ale myslím, že je dobré si stanovit politické cíle, nějaký horizont. I my musíme být připraveni na rozšíření, které se může týkat až deseti nových členů Evropské unie,“ pronesl Borrell.
V souvislosti s rozšiřováním se dlouhodobě vedou i debaty o reformě Evropské unie. Většina unijních představitelů se shoduje, že je nutná. O tom ostatně mluvil tento týden i Michel a Borrell.
Pokud si chce Evropská unie zachovat akceschopnost i po přijetí dalších členů, měl by se nějakým způsobem změnit proces rozhodování. Dlouhodobě se mluví o tom, že je třeba v některých otázkách ustoupit od nutnosti jednomyslného hlasování. Problém ale je, že o této změně musí stávající členové rozhodnout právě jednomyslně. A k tomu zatím nebyla politická vůle.
O rozšiřování Evropské unie tento týden mluvil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Konkrétní termíny nezmiňoval, ale znovu připomenul svoji myšlenku vícerychlostní Evropy, tedy že by se na nově přistoupivší státy mohla vztahovat trochu jiná pravidla než pro staré členy.
