Za tři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu se postupně rozrostl seznam ruských činitelů, oligarchů, firem a institucí, kterým sedmadvacítka zemí zmrazila majetek na území EU. V současnosti čítá přes tisícovku jmen. Členské země však dosud přistupují k vymáhání sankcí různě a méně důsledná pravidla některých států umožňují potrestaným, aby se sankcím vyhýbali.

„Sankce musí dodržovat všichni. Pokud je někdo nedodržuje nebo obchází, musí být potrestán, a to podle stejných pravidel ve všech členských zemích EU,“ prohlásila místopředsedkyně komise Věra Jourová.

Například porušování zbrojního embarga nebo zákazu některých dovozů z Ruska podle ní nepovažují za trestné činy všechny státy bloku, řada z nich je bere pouze jako správní delikt. Návrh komise, který nyní dostanou ke schválení členské země, zařazuje porušování sankcí mezi trestný čin v celé EU.

Brusel se zároveň snaží vyjít vstříc státům požadujícím, aby se ze zabaveného majetku částečně financovala poválečná obnova Ukrajiny. Komise chce zařadit obcházení sankcí na seznam činů, za něž lze zabavit majetek. Navrhuje rovněž posílení pravomocí orgánů rozhodujících o zmrazení majetku pocházejícího z trestné činnosti, což má celou věc urychlit a ztížit jeho převedení do jiné země.

Ruské peníze na obnovu Ukrajiny

Komise chce zařadit obcházení sankcí na seznam činů, za něž lze zabavit majetek. Přijít o něj budou moci i lidé zapojení do organizovaného zločinu, například do praní špinavých peněz či korupce. Unijní exekutiva navrhuje rovněž posílení pravomocí orgánů rozhodujících o zmrazení majetku pocházejícího z trestné činnosti, což má celou věc urychlit a ztížit jeho převedení do jiné země.

„Pokud dojde soudní cestou k zabavení, budou moci členské státy převést všechny takto získané peníze do fondu na pomoc ukrajinským obětem a možná se podílet na prvních krocích při obnově Ukrajiny,“ konstatoval dnes eurokomisař Didier Reynders. Doplnil přitom, že sumy získané z konfiskací nemusí být tak vysoké, aby pokryly významnou část nákladů na nápravu válečných škod.

Členské státy zatím v souvislosti s ruskou invazí zmrazily majetek za deset miliard eur (247 miliard korun), z nějž bude moci podle nových pravidel být zabavena pouze část. Odhad nákladů na obnovu válkou zničené země se pohybuje až okolo bilionu eur.

Reynders podotkl, že zabavení majetku se teoreticky může dotknout i některých evropských firem, pokud například poruší unijní sankce spojené s nákupem ruského plynu za rubly. Komise nedávno upozornila, že pokud si firmy kvůli platbám otevřou účet u banky Gazprombank, sankce neporuší, avšak pokud přistoupí na Putinův požadavek platby v rublech, pak již ano.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít