• 44letá Kaja Kallasová dlouho upozorňovala na rostoucí napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, až došlo k invazi
• Na rozdíl od jiných evropských lídrů ji to ale nepřekvapilo a okamžitě začala jednat
• Estonská premiérka nyní platí za nejhlasitějšího kritika Putinova režimu. Západním státům vyčítá, že s ním udržují dialog.
• Svůj postoj opírá o historickou zkušenost s východním sousedem, se kterým sdílí 320 kilometrů dlouhou hranici.

Profil Tallin 6:15 20. května 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Proč s ním mluvit? Opravdu, proč? Je to válečný zločinec,“ nechápala estonská premiérka Kaja Kallasová v nedávné panelové diskusi. Podle ní se nynější válka na Ukrajině nevyřeší tím, že Západ povede dialog s Vladimirem Putinem.

„Samozřejmě mu nevidím do hlavy a nedokážu proniknout kremelskými zdmi, ale mám pocit, že pokud mu bude pořád někdo volat, nedojde mu, že je izolovaný,“ doplnila.

"Why talk to Putin? He's a war criminal". 🇪🇪Estonian PM Kaja Kallas @kajakallas absolutely nails it.

"If everybody keeps calling him, he doesn't get the message that he's isolated". pic.twitter.com/MK0yOPBYC4

— Danylo Mokryk (@DMokryk) May 15, 2022

Její kritika směřovala k lídrům Francie a Německa, kteří se – podle jejího názoru nesmyslně – snaží přesvědčit ruského prezidenta k obratu ve válce. Kallasová zastává názor, že jediný, kdo by měl s Kremlem mluvit, je ukrajinský kabinet, respektive prezident Volodymyr Zelenskyj. „Konverzace se musí odehrát mezi Zelenským a Putinem, protože oni jsou součástí války,“ citoval ji The New York Times.

Sovětské taktiky

Opírala se přitom o svou zkušenost, kdy vyrůstala pod vlivem komunistického režimu. Kallasová byla v pubertě, když se Estonsko stalo v 90. letech nezávislé na Sovětském svazu. Živě si tak pamatuje dospívání u prázdných obchodů s obuví, cestování s pasem, který jí nedovolil opustit Východní blok. Dokáže si vybavit zatýkání a deportace režimu nepohodlných obyvatel – ve střetu byli také její rodiče a prarodiče, připomněl The Time.

„Moje rodina ví, jaké to je. Matka byla pouze šestiměsíční dítě, když ji v roce 1949 Sověti deportovali, spolu s její matkou a babičkou na Sibiř. Mého dědečka poslali do sibiřského vězeňského tábora. Měli štěstí, že přežili a vrátili se do Estonska,“ napsala ve svém příspěvku pro The New York Times.

Německo blokuje Estonsku vývoz zbraní na Ukrajinu. ‚Roky zastáváme stejnou strategii,‘ uvedl Scholz

Číst článek

Zmínila, že jí současná situace na Ukrajině nedávnou historii v lecčems připomíná. „Putin nesmí vyhrát tuto válku,“ zdůraznila.

„Nadechni se. To je vzduch svobody, který přichází z druhé strany,“ nabádal otec jedenáctiletou Kaju při výletu do východního Berlína v roce 1988. „Nedokázala jsem pořádně pochopit, co tím tehdy myslel, protože jsem neměla zkušenost se svobodou,“ uvedla před nedávnem estonská premiérka pro The New Statesman.

Po „kolapsu“ SSSR nastala poměrně rychlá demokratická transformace země. Už v roce 2004 se Estonsko stalo součástí Evropské unie i Severoatlantické aliance (NATO). Dostalo se do popředí využívání digitálních technologií pro státní správu, díky tomu se stalo jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik v Evropě.

Součástí vyjednávání estonského připojení k západu byl Siim Kallas, otec současné premiérky, který působil taktéž jako premiér. Zastával i post ministra zahraničí a později evropského komisaře.

Pořád se ho ptali: Proč to potřebujete? Rusko už nepředstavuje hrozbu,“ vzpomínala Kallasová. „Znali jsme našeho souseda tehdy, známe ho i nyní,“ odpovídal prý a současná estonská premiérka nemůže jinak než souhlasit. Předpoklad jejího otce se ukázal pravdivý.

Kallasová vystudovala práva a následně se stala partnerkou ve druhé největší právnické firmě v Estonsku, poznamenává Financial Times. Zásadní změna přišla ve třiceti letech, když se rozhodla zkusit zlepšit svou zemi a vstoupila do politiky.

Připojila se k Reformní straně. Její první kroky vedly do Evropského parlamentu. V Bruselu patřila k „vycházejícím hvězdám“ unijní politiky. Soustředila se především na témata spojená s technologiemi, což není s podivem vzhledem k tomu, že je Estonsko nejvíce digitalizovanou vládou Evropy.

Premiérský post

Evropský parlament opustila v roce 2018, aby vedla liberální stranu reformistů v estonských parlamentních volbách. Premiérkou se stala následující rok.

Do úřadu vstoupila jako první žena. Už během kampaně si kvůli tomu vyslechla nevyžádané rady. Měla například mluvit hlubším hlasem, ostříhat si vlasy nebo nosit kalhoty. „Chtěli po mně, abych působila víc maskulinně,“ řekla později v rozhovoru pro Euronews.

Když se v zimě minulého roku stupňoval konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, Kallasová opakovaně na evropské úrovni varovala před „Putinovou pastí“. „Problémy našeho souseda dnes jsou naše problémy zítra,“ předjímala.

Ve chvíli, kdy 24. února začala ruská invaze, naplnilo se její proroctví. Na rozdíl od ostatních zemí ve světě a v Evropě zejména, se rozhodl její kabinet jednat okamžitě. Vláda urychleně dodala na Ukrajinu zbraně a poslala protitankové střely nebo houfnice.

„Naše činy mluví hlasitěji než slova,“ uvedla Kallasová na twitteru. Připojila graf, který ukazuje, jak velká byla podpora Estonska. 

Hlasitě začala vyzývat ostatní státy, aby zvýšily pomoc Ukrajině a podnikly vůči Rusku razantní kroky. Od té doby se Kallasová stala „Železnou lady současnosti“. Ruská invaze byla obrovská a neodpovídala do schématu myšlení západních lídrů, kteří se nové situaci nedokázali okamžitě přizpůsobit. Nicméně premiérka malé země – s 1,3 milionu obyvatel – dokázala změnit geopolitické počasí, napsal server New Statesman.

Pozice Estonska v konfliktu

V polovině března se stanice Euronews ptala premiérky, jestli si myslí, že další Putinovy kroky po zabrání Ukrajiny povedou do Estonska. „Správná otázka podle mě spíš je: Pokud Putin obsadí Ukrajinu, je NATO další na řadě?“

Argumentovala následně článkem pět, v němž se státy Aliance zavazují, že útok na jednoho z členů, je útokem na všechny. „Myslím si, že to by bylo příliš velké sousto i pro Rusko,“ doplnila.

Také proto nyní vítá rozhodnutí Finska a Švédska připojit se k NATO, obě země ve středu podaly oficiální přihlášku. „Podporuji rychlý vstupní proces. My v Estonsku splníme náš úkol rychle,“ uvedla k tomu na twitteru.

Estonsko nemá obavy z rozšiřování ruské agrese, připravuje nicméně obrannou politiku. V zemi podle premiérky žije na 300 tisíc rusky mluvících lidí, tři čtvrtiny z nich však cítí emocionální spříznění s Estonskem, řekla Kallasová v rozhovoru pro Geopolitique. Pro ospravedlnění případného ruského vniknutí tak z jejího pohledu nebude podpora. Zdůraznila však, že nechce dávat rovnítko mezi Rusko nebo Rusy a jednání Vladimira Putina, potažmo Kremlu.

Obranou by se ale měla zabývat Evropa jako celek. „Myslím, že dvouprocentní výdaje by měly být absolutní minimum pro všechny členské země NATO,“ apelovala.

Podpora Evropské unie

Pro Ukrajinu je aktuálně důležité, aby se Evropská unie vyslovila pro její zahrnutí do společné budoucnosti. Kallasová to označila dokonce za „morální povinnost“.

„Plyn bude možná dražší, ale svoboda je nedocenitelná,“ řekla k možným dopadům sankcí vůči Rusku. Argumentovala tím, že sama nesvobodu pocítila za dob, kdy bylo Estonsko pod vlivem Sovětského svazu. Chápe ale, že je pro některé země, jež nemají takovou zkušenost, těžké porozumět, co všechno je nyní na Ukrajině v sázce.

I proto vítá iniciativu angažovat se v této věci z pozice českého předsednictví v Radě EU, které startuje v červenci. Zdůraznila to po jednání s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

„Estonská premiérka je nyní jedním z nejodvážnějších světových vůdců. Potřebujeme u kormidla více žen jako je ona,“ napsala na konci dubna vlivná ukrajinská novinářka Olga Tokariuková.

Historik Timothy Garton Ash ji nedávno spolu s premiéry Španělska a Nizozemska označil za tři klíčové hráče, kteří mohou spolupracovat s nedávno znovuzvoleným Emmanuelem Macronem na budování nové a dynamické Evropské unie.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít