Duel o Pražský hrad sledují i v zahraničí. Bruselu je jedno, kdo vyhraje
Česká média jsou plná předvolebních debat, komentářů a často i tendenčního zpravodajství o vrcholícím prezidentském klání. To samozřejmě neuniklo ani pozornosti zahraničních novinářů. Z různých komentářů a vyjádření je patrné, že čím víc na východ, tím populárnější je Miloš Zeman (SPOZ). Na západě naopak stoupají akcie Karla Schwarzenberga (TOP 09).
Agentura RIA-Novosti celkem otevřeně píše, že Zeman je spíše prokremelský kandidát, jehož strana přiznává styky s proruskými lobbisty. Naopak Economist přišel s titulkem „Karel Havel, nebo Miloš Klaus“, aby vyjádřil, odkud každý z kandidátů vychází. Tvrdí také, že pro Schwarzenberga jsou spíše vzdělaní, bohatí a úspěšní lidé.
Redaktor Ondřej Bouda zjišťoval, jak vnímají české prezidentské volby v zahraničí
„Když jsem se ptal třeba v Bruselu, kdo by byl lepším partnerem pro Unii, tak mi bylo řečeno, že je to jedno, protože horší než teď už to být nemůže,“ dodává redaktor Ondřej Bouda.
Ani Slováci nejsou jednotní v názoru, koho by na Pražském hradě preferovali. Premiér Fico kritizoval Karla Schwarzenberga za jeho postoj k Benešovým dekretům. Na druhou stranu slovenský tisk je jasně proti Zemanovi.
Naposledy to potvrdil šéfredaktor časopisu Týžděň. Prý měl o Češích lepší mínění a teď zjistil, že i tam jsou „primitivové a blázniví nacionalisté“. Pozastavil se také nad tím, jak může Václav Klaus mladší uvést jako jeden z argumentů fyzické omezení kandidáta. To považuje šéfredaktor za vyloženě necivilizované.
Rakouský tisk nechápe, proč se řeší Benešovy dekrety
Karlu Schwarzenbergovi se někdy vyčítá, že je spíš Rakušan než Čech. Rakouští novináři si ovšem celkově zachovávají spíše odstup od českého dění. Na druhou stranu třeba Kurier píše, že kníže Schwarzenberg by si prezidentský úřad zasloužil. 800 let starý rod vnímá jako elitu rakousko-česko-maďarské šlechty.
Podle počtu článků pak v Rakousku vede lživý útok Zemanova štábu na Schwarzenbergovu manželku, za který se nakonec Zeman musel omlouvat. Až na druhém místě se řeší Benešovy dekrety. Z článků je cítit překvapení, že volbu může rozhodnout téma staré 70 let.
Navíc považují všichni kromě českých populistů a několika sudetoněmeckých nacionalistů, jak píše Standard, Benešovy dekrety za dávno vyřešené téma, ke kterému se nikdo nechce vracet. V Rakousku tedy oceňují Karla Schwarzenberga, protože měl odvahu vyjádřit se k problému tak, jak to cítil, přestože musel vědět, že mu to v kampani uškodí.