Dlouhodobé následky covidu: Ujdu 200 metrů a tep se mi zblázní, popisuje ‚vyléčený‘ muž
Testy na koronavirus u nich ukazují, že se z covidu-19 vyléčili. Část pacientů se ale s příznaky potýká týdny, nebo dokonce měsíce. Mezi nejčastější projevy „dlouhodobého covidu“ patří dušnost, únava, ale také úzkost a deprese. Infekcí totiž může být poškozeno hned několik orgánů. Zkušenosti ze zahraničí navíc ukazují, že v některých případech následky koronavirové infekce končí i fatálně.
„Nebyl jako dřív. Celou dobu sotva lapal po dechu,“ říká pro britskou BBC vdova po leteckém inženýrovi Roehlovi Ribayaovi, který minulý týden zemřel na zástavu srdce. Sedmačtyřicetiletý muž původem z Filipín se nakazil koronavirem před pěti měsíci a na jednotce intenzivní péče strávil dohromady 60 dní, z dlouhodobých projevů covidu-19 se ale nikdy zcela nezotavil.
Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí
Číst článek
Do nemocnice v anglickém městě Blackpool přijel poprvé 29. května, od té doby byl desítky dní připojen na ventilátor. Z nemocnice ho lékaři propustili v polovině srpna, několikrát byl ale převezen zpátky.
„Byl to dlouhodobý covid. Nedokázal dýchat jako dřív, nemohl ani vyjít schody,“ popisuje pro britskou televizi rodinný přítel Mark Delebajan, podle kterého Ribaya zemřel na srdeční zástavu, jako sekundární příčinu smrti lékaři nicméně určili postcovidovou plicní fibrózu.
Případ leteckého inženýra z anglického hrabství Lancashire skončil fatálně, s dlouhodobými projevy koronavirové infekce se ale potýkají tisíce dalších „vyléčených“. Studie odborníků King's College v Londýně začátkem září odhadla, že dlouhodobým covidem trvajícím více než tři měsíce jen v Británii trpí na 60 tisíc lidí, napsal deník The Guardian.
Jedním z lidí, kteří se s nemocí potýkají dlouhou dobu, je i odborník z Liverpoolské školy tropického lékařství Paul Garder, který projevy covidu-19 pociťuje už od 19. března. Podle něj ale lékaři některým pacientům mnohdy nevěří, že trpí covidem, protože nebyli dosud na přítomnost koronaviru testováni. „Myslím, že důkazem jsou příznaky a to, v jakém stadiu epidemie jsme,“ říká pro Guardian s tím, že pokud lidé nebyli na koronavirus otestováni, přichází o možnost získat náležitou zdravotní péči.
Napadené orgány
Že má dlouhodobé obtíže spojené s dřívější nákazou covidem-19, musela lékaře přesvědčovat také Susan Weinsteinová z New Yorku. Více než měsíc po stanovení diagnózy stále pociťovala dušnost a problémy se srdečním rytmem, navštívila proto pneumologa. Ten jí ale sdělil, že potíže zřejmě souvisí s úzkostí, a doporučil jí Xanax, tedy lék proti úzkosti.
„Nemyslím si, jsem psychiatrička,“ odpověděla mu podle svých slov 42letá Američanka, která ještě v roce 2018 bez problémů uběhla newyorský maraton. Po této zkušenosti začala pátrat na sociálních sítích a našla řadu dalších lékařů, kteří prodělali covid-19, měsíce poté u nich ale projevy přetrvávaly. Řadě z nich prý podobné zkušenosti otevřely oči.
„Naprosto to změnilo můj pohled,“ říká pro americký Wall Street Journal 40letý odborník na urgentní medicínu z Atlanty Jeffrey Siegelman. Koronavirus se u něj projevil začátkem srpna a dodnes trpí silnou únavou a zvýšeným tlukotem srdce.
Přetrvávající příznaky covidu-19 potvrzují také stále četnější odborné studie. Například vědci z Oxfordské univerzity potvrzují, že mnozí pacienti propuštění z nemocnice trpí dušností, únavou, ale také neurologickými problémy i dva až tři měsíce od nákazy koronavirem.
Nejnovější oxfordská studie, o které v pondělí informovala agentura Reuters, sledovala celkem 58 hospitalizovaných covidových pacientů. U 64 procent z nich se dva až tři měsíce po nákaze nadále projevovala dušnost, u 55 procent výrazná únava a další abnormality u nemalé části těchto pacientů odhalila magnetická rezonance. V případě 60 procent sledovaných to byly nálezy na plicích, u 29 procent na ledvinách, v srdci u 26 procent a v játrech u deseti procent pacientů.
Kdo je náchylnější?
Dlouhodobé projevy covidu-19 na plicích od léta sledují také pneumologové z Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Zatím jsme vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let. Většina (65) se s covidem-19 léčila doma, menší část (14) v nemocnici,“ uvedl v tiskové zprávě vydané 22. září přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Koblížek.
Ředitel nemocnice v červeném okresu: Názorům ‚odborníků‘ se trochu usmívám. Nikdo neví, co bude
Číst článek
„Téměř polovina všech nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků. Nejčastěji horšího dýchání, kašle, únavy nebo bolestí na hrudníku. Kromě toho 28 % z nich má po třech měsících stále porušený čich a 9 % chuť,“ popsal dosavadní výsledky přednosta královéhradecké plicní kliniky.
Výzkum odborníků z King's College v Londýně, kteří sledují přetrvávající příznaky nakažených prostřednictvím aplikace Covid Symptom Study, se zaměřil i na to, jaké skupiny společnosti jsou k dlouhodobému covidu náchylnější. Předběžné závěry podle BBC naznačují, že kromě lidí s nadváhou nebo astmatem to jsou také ženy. Stejně tak riziko roste s věkem, a především s četností příznaků v průběhu onemocnění, mezi kterými je mimo jiné kašel, únava, bolest hlavy, ztráta čichu a chuti nebo střevní potíže.
„Pokud má člověk v prvním týdnu víc než pět různých příznaků, je to jeden z klíčových rizikových faktorů,“ říká odbornice King's College Claire Stevesová a dodává, že zatímco muži jsou více náchylní k těžkým průběhům onemocnění covidu-19 a častěji také umírají, v případě žen to je právě vyšší riziko dlouhodobého covidu.
Mozková mlha
Dušnost a únava ale nejsou jedinými dlouhodobějšími projevy, kterými pacienti v řadě případů po prodělání covidu-19 trpí. Někteří lidé si stěžují i na takzvanou mozkovou mlhu nebo výpadky paměti.
Koronavirus ukázal na české švejkování, píšou německá média. Americká televize se trefuje do Babiše
Číst článek
„Pro člověka mého věku to bylo šokující,“ popisuje 26letý Lyth Hishmeh pro britský server Evening Standard. Po prodělání mírné formy covidu se softwarový inženýr z města Camberley účastnil klinické studie, která sleduje stav orgánů vyléčených, a výsledek ho překvapil – Hishmeh má oteklou levou ledvinu a mírně poškozenou funkci srdce.
S odstupem času se prý cítí lépe, zatím ale stále pracuje jen zkrácenou dobu. „Mozková mlha je téměř pryč. Únava se také zlepšuje. Ale nemůžu ujít víc než 200 metrů, aniž by se můj tep nezbláznil,“ dodává.
S následky infekce se potýká také 48letá Vicky Bourneová. Nákaza se u ní projevila v březnu, s některými příznaky ale žije dodnes. Obvykle se přitom vrací ve vlnách. „Je to skoro tak, jako by se v mém těle objevil zánět, kterého se ale nemůžete zbavit – prostě vyskočí a zmizí, pak zase vyskočí a zmizí,“ popisuje pro BBC s tím, že i obyčejná procházka se psem je pro ni mnohem obtížnější než dřív.
