Čína provádí poslední testy na nejdelší rychlostní železnici na světě
Výstavba nejdelší vysokorychlostní železnice na světě jde do finále, na trati mezi Pekingem a Šanghají byly totiž zahájeny poslední zkušební jízdy. Čína považuje spojení mezi dvěma svými největšími městy za dosavadní vrchol při budování sítě vysokorychlostních železnic, která už nyní dosahuje délky osm a půl tisíce kilometrů.
Poslední okamžiky před jízdou, napětí vrcholí a pak se souprava složená ze šestnácti vagónů konečně vydává na historickou jízdu, i když zatím jen zkušební. Právě na výsledcích závěrečných testů ale záleží, zda už za měsíc bude zahájen regulérní provoz rychlovlaků spojujících dvě největší čínská města.
Zatím po trati dlouhé 1318 kilometrů uhání téměř prázdné expresy, přeplněno je prakticky pouze v přední kabině, kde kromě řidiče sedí dalších několik mužů v modrých uniformách, na místech pro pasažéry pak jen zaměstnanci železnic a několik vybraných novinářů. Bohužel jen domácích.
Východoasijský zpravodaj ČRo Robert Mikoláš shrnuje informace o dokončované čínské trati
Čínský rychlovlak vyrobený ve spolupráci s německým Siemensem uhání krajinou a během necelých pěti hodin přejede přes 244 mostů, z nichž Tan-jang- Kchun-šan Grand Bridge je se 164 kilometry nejdelší na světě. Na trati je také 22 tunelů a celkem 24 stanic.
Do cílové zastávky pak přijíždí přesně za 4 hodiny a 48 minut, tedy zhruba o hodinu později, než předpokládaly původní plány.
Korupční skandál na ministerstvu železnic, pád šéfa resortu odpovědného za zpronevěru neuvěřitelných 13 miliard korun a příchod nového však přinesly velké změny. Tou nejvýznamnější je právě snížení rychlosti na všech tratích, a to z 380 na 300 km/h. A nic na tom nemění ani skutečnost, že při rekordní zkušební jízdě vyvinula souprava rychlost 487,3 km/h.
Ve špičce budou rychlovlaky vyjíždět každých pět minut
I tak se ale doba cestování mezi Pekingem a Šanghají zkrátí z dosavadních téměř deseti hodin na méně než polovinu. Co by na to asi říkali dědové dnešních strojvůdců, kteří ve 30. letech minulého století zvládali tuto trať za rovných 44 hodin?
Technologický pokrok v nejlidnatější zemi světa i neomezené finanční a lidské zdroje dokázaly naplnit mnohaletý sen. Jen pro ilustraci: tuto železnici stavělo denně na sto tisíc lidí a její vybudování stálo v přepočtu 570 miliard korun.
Právě kvůli vysokým nákladům se úřady rozhodly nasadit soupravy jezdící 300 a 250 kilometrovou rychlostí, pomalejší budou pochopitelně levnější. Sníží se i pohodlí v 1. třídě, kde nakonec budou chybět luxusní sklopné sedačky známé z letadel. Více místa totiž znamená i více pasažérů a vyšší zisky.
Ročně tak jimi má jezdit 160 milionů cestujících, což určitě nepotěší domácí aerolinky. Tím spíše, když ve špičce budou z konečných zastávek vyjíždět vlaky každých pět minut. A pokud půjde vše podle plánu, bude ostrý provoz mezi Pekingem a Šanghají zahájen už 20. června.
