Chorvatský ostrov Hvar zažil jedinečný horský půlmaratón
Dvě nejkrásnější místa chorvatského ostrova Hvar spojili o víkendu běžci Hvarského půlmaratónu. Na cestě je čekaly fantastické výhledy, vůně borového lesa a levandulových plantáží, ale i velmi prudké stoupání. V čase 1:36:36 doběhl i chorvatský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Ježek.
Z kamenného Starého Gradu chvíli po rovině. Na hodinkách bylo 4 minuty 11 sekund na kilometr. Kdo věděl, do čeho jde, nemohl si myslet, že u té rychlosti zůstane.
Prvních dvanáct kilometrů vedlo serpentinami strmě do kopce, od nuly do výšky 400 metrů. Ale jak potvrzuje běžec Jan Beneš z Plzně, nahoře závodníky čekala odměna.
„Běželo se mi relativně příjemně do kopce a ve chvíli, kdy se to otevřelo do těch krásných výhledů, tak to bylo ještě příjemnější,“ popisuje Jan Beneš.
Levandulové plantáže, výhledy na dalmátské ostrovy, na moře a běh přímo do západu slunce. To všechno člověku dalo zapomenout na to, že ten kopec jej de fakto vyřídil a že je sotva za půlkou.
Na startu bylo kromě místních také hodně Čechů, Němců, Poláků a běžců ze zemí regionu. Pro německý pár byly hvarské kopce velká výzva.
„Jak by to šlo? Výborně! Jeden náš kamarád běžel loni, tak jsme se přihlásili a jsme rádi,“ svěřila se účastnice z Německa.
A tak se pole dělilo na dva druhy závodníků - na ty, kteří šli na co nejlepší čas, a pak na ty, kteří si užívali trasu, jako pan Safet ze Záhřebu.
„To víš, že přišla krize. Tak přestaneš běžet, jdeš, vezmeš fotoaparát a kocháš se. Lepší to být nemůže,“ pochvaluje si.
Organizátoři vybrali dramatický terén schválně, říká Veronika Jurišíć, běžkyně a pořadatelka. „Je to velmi taktický závod. Někdo má radši stoupání, někomu vyhovuje běžet z kopce. Běh je tak plný zajímavých zvratů. Náš cíl je uspořádat na Hvaru i maratón,“ dodává.
Závod byl událostí i pro místní. Ve vesnicích po cestě se fandilo a ve městě Hvaru se navečer nemluvilo o ničem jiném.
