Česko uznalo libyjské povstalce za zákonné představitele země
Česká republika uznala povstaleckou Národní přechodnou radu za jediného zákonného politického představitele Libye. Uvádí to prohlášení ministra zahraničí ČR Karla Schwarzenberga.
Česká republika byla podle ministra Karla Schwarzenberga mezi prvními zeměmi, které s Národní přechodnou radou navázaly kontakty. V prohlášení připomněl, že už během své červnové návštěvy v libyjském Benghází uznal radu jako ‘důvěryhodného představitele libyjského lidu‘.
"Další vývoj situace potvrdil rostoucí váhu Národní přechodné rady do té míry, že se reálně stala jediným legitimním politickým představitelem libyjského lidu,“ píše ministr prohlášení.
Hosty Ozvěn dne byli vrchní ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky MZV Jiří Ellinger a místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček z ČSSD.
Česká republika, která již strádající Libyi pomohla, je podle dokumentu odhodlána na základě potřeb libyjské strany v této pomoci pokračovat. Je připravená poskytnout rychlou humanitární pomoc. Rovněž se chce podílet na poválečné obnově Libye jak bilaterálně, tak v rámci EU, OSN a NATO.
Rebelové splnili podmínky pro uznání
Česko nicméně uznalo přechodnou povstaleckou vládu v době, kdy tak už většina států EU učinila. Podle dostupných informací ji uznalo už přes 50 států světa.
„Nemyslím, že jsme váhali. Pan ministr už během své návštěvy v červnu v Benghází potvrdil, že Národní přechodná rada je důvěryhodným představitelem státu. Dnešní prohlášení o uznání přišlo poté, co byly splněny podmínky, které pan ministr pro uznání už jasně definoval. Klíčovou podmínkou bylo ovládnutí drtivé většiny země, a to se v posledních dnech stalo,“ vysvětlil v Ozvěnách dne vrchní ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky MZV, Jiří Ellinger.
Připomněl, že pomoc, kterou ČR nabídla Libyi už před dvěma měsíci, a kterou hodlá realizovat, bude obdobná jako byla pomoc s tranzitními demokratickými projekty, které již ČR aplikovala v Tunisku a dalších zemích severní Afriky, kde se po událostech takzvaného arabského jara chápou moci nové režimy.
„ČR je připravena vyslat do Libye experty, kteří přechod k demokracii po roce 1989 a budování nové demokratické společnosti a státní správy zažili z první ruky. Je připravena nabídnout jejich zkušenosti, jejich konzultace a podobně,“ uvedl Ellinger z ministerstva zahraničí.
Zdrženlivost ČR byla namístě
Místopředseda sněmovního zahraničního výboru, sociální demokrat, Jan Hamáček v Ozvěnách dne ocenil jistou zdrženlivost Česka při uznání povstalecké vlády Libye.
„Jsem rád, že ČR nebyla mezi prvními státy, které uznaly Národní přechodnou vládu. Nějakým brzkým uznáním NTC by se stavěla na jednu stranu tehdy probíhajícího konfliktu. Nicméně teď v době, kdy je evidentní, že povstalci kontrolují drtivou většinu území Libye, dozrál čas, aby se i ČR zařadila mezi země, které tuto vládu uznaly, takže s tím krokem souhlasím,“ uvedl.
Libye i nadále zůstane klíčovým vývozcem ropy. Co se týče šancí Česka podílet se na obnově libyjského ropného průmyslu, tam podle Hamáčka bude mít hlavní slovo spíše soukromý sektor. „Pokud bude zájem a hlavně pokud budou naše firmy schopné podat lukrativní nabídky, tak šance budou určitě,“ řekl.
Dodal, že by rovněž uvítal, kdyby ČR nabídla humanitární pomoc při řešení situace v Tripolisu. „Situace je tam opravdu kritická, je tam nedostatek léků, základních potravin. Schopností českých lékařů či zdravotního personálu jsou oblasti, kde ČR v minulosti ukázala, že je schopná pomoct. A byl bych rád, kdyby MZV zformulovalo svoji nabídku co nejrychleji,“ uvedl Hamáček.
V libyjské metropoli se ale zatím stále bojuje. I to je jedním z důvodů, proč se do Tripolisu český velvyslanec ještě nevrátí. Radiožurnálu to potvrdil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg:
„Teď zjišťujeme, v jakém stavu je naše velvyslanectví. Jsou zprávy, že několik zahraničních zastoupení bylo vyrabováno. Ještě se tam bojuje, ještě je tam chaos, tak uvidíme.“
