Británie odmítla plán záchrany eura, šest států zatím váhá
Evropští lídři na dvoudenní schůzce v Bruselu nedokázali udržet jednotu Evropské unie. Při snaze o záchranu společné měny se Unie fakticky rozdělila. K nové smlouvě o trestech pro budoucí dluhové hříšníky se přidaly jen země eurozóny. Britové ji úplně odmítli a šest zemí, které se nejprve chtěly připojit, se přidaly na stranu Česka a vyčkávají.
Ke smlouvě na záchranu eurozóny se připojí pravděpodobně pouze 17 zemí platících eurem. Šest států Evropské unie, které euro nepoužívají, svoji původně avizovanou účast stáhlo. Připojily se tak k České republice, Švédsku a Maďarsku, které si vzaly čas na rozmyšlenou hned při nočních jednáních summitu.
Dvoudenní summit EU o záchraně eura zrekapituloval bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák a okomentoval jej Adam Černý z Hospodářských novin
Původní idea přijmout zpřísnění pravidel eurozóny pro celou EU se neuskutečnila především pro odpor Británie, která už předem varovala, že bude bránit své zájmy a na změny Lisabonské smlouvy odmítla přistoupit.
Britský premiér David Cameron původně požadoval ústupky v unijním rozhodování o fungování finančních služeb, čímž chtěl především ochránit centrum finančního světa, londýnské City.
Devět států stojících mimo eurozónu, bude totiž připojení k dohodě ještě zvažovat a svoji účast zkonzultuje s národními parlamenty. Premiér Nečas ale naznačil, že o připojení velký zájem nemá.
Česká strana sice souhlasí s pravidly, které smlouva nastaví, ale vadí jí forma. Pakt je příliš nekonkrétní a nespecifikuje, jaká pravidla platí pro eurozónu a jaká pro státy, které euro nepoužívají.
„O tom, jestli se Česká republika má, nebo nemá připojit, tak musí vědět k čemu. A to teď neví, teď má jenom jednu dvě stránky tezí,“ uvedl premiér Nečas.
Dohoda eurozóny počítá hlavně se zavedením tvrdých pravidel pro hospodaření. Za jejich porušení by měly téměř automaticky přijít vysoké pokuty. Podle eurozóny je to nutná podmínka pro to, aby mohla společná měna fungovat.
ČTĚTE TAKÉ: Česko se zatím nepřidá k nové smlouvě na záchranu eura
Základním pravidlem by se měla stát takzvaná dluhová brzda. Schodek státního rozpočtu by nesměl přesáhnout 3 procenta a veřejný dluh nemůže být vyšší než 60 procent HDP. Například Německo má už dnes v ústavě ještě přísnější pravidla.
Za porušení pravidel bude sankce automaticky ukládat Evropská komise. Bude je možné zrušit pouze 85procentní většinou hlasů států. Komise navíc bude národní rozpočty před jejich přijetím připomínkovat.
Odhodlání eurozóny k větší přísnosti by mělo také přesvědčit Evropskou centrální banku, aby začala masivně nakupovat dluhopisy ohrožených států eurozóny a snižovala tak úrokové sazby.
Dalším přesvědčovacím faktorem mělo být odhodlání půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu 200 miliard eur, které by oklikou zase pomáhaly státům v problémech. Na dohodu jak, kdo a kolik přispěje mají státy ještě 10 dnů.
Podle Čechů může být mezivládní dohoda nelegální
Pravidla měla být uvedena v platnost změnou Lisabonské smlouvy. Kvůli neshodě všech států Unie, která změnu jednoho z hlavních dokumentu EU podmiňuje, by ale měla vzniknout pouze mezivládní dohoda, ke které se zatím připojí 17 států eurozóny.
Zbylých devět členů Evropské unie, včetně České republiky, má ještě čas na rozmyšlenou a svůj postoj ještě zhodnotí až bude znát konkrétní formulace dohody.
Česká republika společně se Švédskem a Maďarskem navíc už při nočních jednáních zpochybnila legálnost mezistátní dohody. Podle Čechů totiž není možné používat společné instituce jako je Evropská komise jen pro některé země. To odmítá Francie a například i Slovensko.
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy uvedl, že doufá, že se i zbylých 9 států k dohodě později připojí. „Je nešťastné, že jsme promarnili tuto šanci schválit změny ve smlouvě na půdě celé Unie,“ prohlásil po skončení summitu viditelně zarmoucený Van Rompuy.
„Je to ale opravdový úspěch, že skoro 10 dalších zemí chce s námi spolupracovat, jednat a dokonce podepsat takovou mezivládní dohodu,“ dodal.
Změny se budou přijímat formou mezivládní dohody 17 států eurozóny a skupiny ochotných zemí. Dojednat si ji mají do března. Kolik signatářů takové smlouvy nakonec bude, se teprve ukáže. Rompuy věří, že takovou dohodu nakonec podepíší všechny země kromě Velké Británie.
Podobným způsobem začal v Evropské unii fungovat také Schengenský prostor, který vznikl na základě mezivládní dohody a postupně se k němu připojovaly další země EU i nečlenské státy.
Klíčový summit Evropské unie měl mimo finální dohody o podobě záchrany a budoucnosti eura uklidnit evropské a světové finanční trhy. Tak zvanou 'silver bullet', která by okamžitě 'rozstřelila' problém, ale trhy nezaznamenaly.
