Gibraltar jako britská kolonie? Poznámka pod čarou štěpí unii v otázce bezvízového cestování
Členské země a europarlament se tento týden nedokázaly shodnout na společné podobě textu pravidel, která mají pro případ britského odchodu z EU bez dohody na konci března zajistit pro příští měsíce bezvízové cestování. Blok, způsobený existencí poznámky pod čarou, která po španělském tlaku k nelibosti Londýna označuje Gibraltar za britskou kolonii, je dokladem rostoucí složitosti situace před blížícím se 29. březnem, kdy by měla Británie odejít.
Původní návrh příslušného nařízení, který předložila Evropské komise (EK), je přitom prostý. EK jím před několika týdny reagovala na možnost, že britská strana neschválí dlouhé měsíce dojednávanou dohodu o vystoupení a brexit se tak odehraje bez ní.
Aby Britové náhle víza nezačali potřebovat, komise navrhla schválit pro ně u cest do Evropské unie kratších než 90 dní bezvízové cestování za předpokladu, že britská strana bude obdobným způsobem vstřícná k občanům zemí unie.
Britské labouristy opustilo sedm poslanců. Vadí jim Corbynův přístup k brexitu i antisemitismus
Číst článek
Plán je jedním z 19 legislativních návrhů, kterými komise na úrovni EU připravuje možnost brexitu bez dohody, sedm už bylo odsouhlaseno.
‚Součást rodiny‘
Při projednávání v Radě EU, tedy mezi členskými zeměmi, však Španělsko dokázalo do jednoho nařízení prosadit poznámku pod čarou, v níž označuje Gibraltar za britskou kolonii. Londýn to ihned razantně odmítl s tím, že enkláva na jihu Pyrenejského poloostrova je „součástí rodiny Spojeného království“ a všichni by měli respektovat demokratické přání tamních obyvatel být britskými občany.
V jiných právních textech „krizové přípravy“ EU - třeba v nedávno domluveném materiálu o letecké dopravě - Gibraltar podobným způsobem popisován není.
Otázka Gibraltaru už loni v prosinci zdramatizovala dokončování smlouvy o vystoupení Británie z EU. Výhrady Madridu se odstranit podařilo. Věc je ale nyní z jiných důvodů problematická v britském parlamentu a dlouhé měsíce dojednávaná smlouva tak vůbec nemusí začít platit.
Německo po brexitu nebude vydávat své občany do Velké Británie. Obává se spolupráce v oblasti bezpečnosti
Číst článek
Příslušný výbor europarlamentu analogickou změnu původního textu komise nepřijal a zástupci EP tento týden už poněkolikáté vyjednávali s rumunským předsednictvím o finální podobě kompromisu přijatelného pro všechny.
Víza a poplatek
Stínovým zpravodajem liberální frakce v EP k materiálu je v europarlamentu český poslanec Petr Ježek. Zabývá se tím i proto, že věc má ve výboru pro občanské svobody EP na starosti britský europoslanec Claude Moraes, který má vzhledem ke svému občanství nyní zúžený vyjednávací prostor.
Členské státy podle Ježka svůj postoj k textu měnit nechtějí. „Pokud se to nepřijme, budou mít občané Spojeného království víza. A předpokládám, že asi i oni recipročně zavedou víza pro EU, aby měli do budoucna nějakou negociační páku,“ poznamenal europoslanec. Pro Brity by to kromě jiného znamenalo nutnost platit při žádosti poplatek 60 eur (asi 1500 korun).
Ježek je přesvědčen, že shoda se nakonec najde, času na ni ale ubývá. „Členské země se musí sebrat a svým španělským přátelům říci, že brexit je sám o sobě nešťastný a snažit se to ještě využít pro posílení nějaké vlastní pozice u Gibraltaru není nic dobrého,“ myslí si.
