V Kolumbii objevili hrob s těly více než 50 civilistů. Jde zřejmě o ‚falešně pozitivní případy‘
Kolumbijské úřady o víkendu informovaly o nálezu hromadného hrobu, v němž se podle nich nachází ostatky více než 50 civilistů, které zřejmě zastřelili příslušníci kolumbijských vládních jednotek během boje s levicovou gerilou FARC a vydávali je za povstalce. Informovala o tom místní média. Podle rozhlasu Caracol byl hrob nalezen u města Dabeiba na západě Kolumbie.
„Odhadujeme, že v hromadném hrobě v Dabeibě jsou ostatky více než 50 lidí oficiálně prezentovaných nesprávně jako oběti boje, jde o další z takzvaných falešně pozitivních případů,“ uvedl v prohlášení tribunál nazvaný Zvláštní jurisdikce pro mír. Ten vyšetřuje a soudí zločiny z doby půlstoletého konfliktu vlád a povstalců z organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie, který ukončila mírová dohoda v roce 2016.
V Bogotě platí kvůli protestům zákaz vycházení. Demonstranti se přesto sešli před sídlem prezidenta
Číst článek
Výrazem „falešně pozitivní“ se označují případy zabíjení civilistů vládními vojáky, kteří tyto mrtvé pak označovali za povstalce. Důvodem mohla být někdy podle místních médií snaha o lepší „výsledky“, které se oceňovaly například povýšením či vyznamenáním.
Loni zahájil tribunál Zvláštní jurisdikce pro mír vyšetřování na 2 250 takových zabití z let 1988 až 2014, oběťmi byli zejména mladí muži mezi 18 a 30 lety. Podle odhadu lidskoprávních organizací bylo takových případů mnohem více. Tribunál dostal loni od ministerstva obrany seznam asi 1 940 členů kolumbijských bezpečnostních složek, většinou vojáků, kteří souhlasili, že budou s tribunálem spolupracovat. Důstojníci mezi nimi nejsou, uvedla média.
200 tisíc obětí
Hromadný hrob u města Dabeiba nalezli vyšetřovatelé právě díky jednomu z vojáků, který s tribunálem spolupracuje. Obětem v tomto hrobě bylo v době smrti od 15 do 56 let, některé z nich byly pravděpodobně zdravotně postižené, uvedl tribunál podle rozhlasu Caracol.
Kolumbijský plantážník vyměnil koku za kakao. Teď se obává konce evropských dotací
Číst článek
Půlstoletý konflikt povstalců z Revoluční ozbrojené síly Kolumbie proti vládě si vyžádal přes 200 tisíc obětí a skončil uzavřením mírové dohody na podzim 2016. Dohodu dojednal tehdejší prezident Juan Manuel Santos, který za ni dostal Nobelovu cenu za mír a jehož loni v srpnu vystřídal v nejvyšším úřadu Iván Duque. Ten má k dohodě výhrady a neúspěšně se i snažil změnit část prováděcího zákona o soudech s bývalými povstalci.
Po uzavření míru s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie se v oblastech dříve ovládaných povstalci rozhořel boj zločineckých skupin o ovládnutí obchodu s drogami a tamní nelegální těžby. Násilí, které si vyžádalo desítky obětí a které vláda podle mnohých nezvládá, je jedním z důvodů, proč v listopadu vypukly v Kolumbii masové protivládní demonstrace. Kolumbijci protestují i kvůli sociální nerovnosti, korupci, reformě penzí a daní.
