Bělorusové nám chtěli dát zbraně, abychom je použili proti polským policistům, přiznává Iráčan
Každý den zaznamenává polská policie i pohraniční stráž několik desítek i stovek pokusů o nelegální překročení hranic. Migranti se snaží zničit hraniční zátarasy, v poškozování plotu jim pomáhají i běloruští vojáci. Část migrantů, kteří se utábořili v lesích, se přesunula k uzavřenému hraničnímu přechodu Bruzgi/Kužnica Bialostocka. Strhla se bitva, kdy migranti na policisty házeli kameny a kusy betonu. Ti odpověděli slzným plynem a vodními děly.
O vyřešení krize na vnější hranici Evropské unie se snažila dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová. Dvakrát si telefonovala s běloruským vládcem Alexandrem Lukašenkem.
Zatímco podle Lukašenkovy tiskové mluvčí se dohodli, že kvůli migrační krizi zahájí s Minskem jednání Evropské unie, spolkové kancléřství potvrdilo jen dohodu na spolupráci ohledně humanitární pomoci. Přece jen nějaký efekt ale tyto rozhovory měly.
Běloruské úřady vyklidily tábory migrantů v lesích u hranic s Polskem, ve kterých bivakovalo několik tisíc lidí. Běloruští pohraničníci je přemístili do skladiště nedaleko hraničního přechodu.
Některým migrantům už začalo docházet, že je Bělorusové sliby o cestě do Evropské unie podvedli a oni se stali nástrojem v nějaké větší hře.
Finské televizi YLE to řekl 25letý Iráčan z Kurdistánu. „Všichni migranti tady vědí, že je Bělorusko používá jako zbraně proti evropským zemím. Že je chce rozptýlit. Některé na hranice s Polskem, jiné na hranice s Litvou nebo Lotyšskem,“ říká muž, který se stejně jako stovky dalších uchýlil z mrazivých lesů do logistického centra na běloruské straně hranice.
„Všichni migranti tady vědí, že je Bělorusko používá jako zbraně proti evropským zemím.“
25letý Iráčan
„Sama běloruská policie migrantům v lesích ukazuje cestu k hranici. Chtěli nám dát zbraně, abychom je použili proti polským policistům. To my ale nechceme udělat. Chceme jen hledat lepší život a ne způsobovat problémy,“ dodává.
Část lidí, kteří se neúspěšně pokusili překročit hranici, se rozhodla pro návrat domů. Z Minsku ve čtvrtek odletělo první letadlo se 400 iráckými migranty do Bagdádu.
Uvalit sankce?
Podle polského publicisty a experta na Střední a Východní Evropu Tomasze Grzywaczewského by teď měla Evropská unie uvalit ostré sankce na všechny letecké společnosti, které vozí migranty do Minsku. Je to podle něj jediná záchrana pro případné další oběti organizovaného nátlaku na unijní hranice.
Dalším nástrojem k vyřešení krize by mělo být zorganizování masivní informační kampaně v zemích Blízkého východu a tou sdělit, že bělorusko-polská hranice je uzavřená.
„To je strašně důležité. Nejde jen o ochranu hranice, ale také lidí. Aby se nedostali do pasti, nesmějí nastoupit na palubu letadla směřujícího do Minsku, ale zůstat doma. Zatím se toho v tomto směru udělalo moc málo. Jak ze strany Polska, tak ale i Evropské unie. Musíme si upřímně přiznat, že možnosti diplomatických misí třeba Francie nebo Německa na Blízkém východě jsou neporovnatelně větší než velvyslanectví Polska nebo třeba Česka,“ tvrdí.
Podle Tomasze Grzywaczewského je tedy potřebná koordinovaná mediální kampaň na úrovni Evropské unie, která by další možné migranty odrazovala od cest do Běloruska s vidinou pokračování dál na Západ, do Evropy.
Další rozhovory s odborníky na dění na bělorusko-polské hranici přináší Evropa Plus Pavla Nováka. Poslechněte si v audiozáznamu.
