Vy jste voják, nikoliv diplomat, přesto by mě zajímal váš názor na to, co se vlastně v Oválné pracovně v pátek odehrálo? Byla to připravená past, jak se domnívá například Michael Žantovský, nebo to bylo nedorozumění? Reagoval Voldoymyr Zelenskyj tak, jak reagovat měl?
Já bych řekl, že bez ohledu na to, jestli to byla past, nebo ne, tak to tak vypadalo. Protože to bylo daleko za standardem nějakého běžného tiskového vystoupení před tím, než začnou jednání. Přičemž tématem jednání měly být dohody o minerálech a jejich využívání Spojenými státy.

Ale my jsme viděli živou reality show, během níž se začalo jednat, a prezident Zelenskyj byl ze začátku tlačený, jako kdyby veřejně přiznal kapitulaci a jako kdyby nemohl víc dosáhnout. A bez toho, že by dostal nějaké záruky.

To znamená, možná mohl mít tlumočníka, možná se neměl snažit argumentovat, na druhé straně, my vnímáme to, že má za sebou tři roky války a miliony trpících Ukrajinců a nemůže jednoduše říct, že je všechno v pořádku a že (ruský prezident Vladimir) Putin je dobrý chlapík, jak to někdy vyznívalo v tom rozhovoru.

Zkrátka je to nešťastné, je to špatná shoda okolností a bude mít dlouhodobé dopady.

Server amerického deníku The Washington Post píše, že administrativa amerického prezidenta zvažuje v reakci na to páteční jednání ukončení všech probíhajících dodávek vojenské pomoci na Ukrajinu. Je to podle vás pravděpodobný scénář?
Je to pravděpodobný scénář, ale je to vlastně to, co už se de facto dělo. Protože tato administrativa nepřislíbila žádné nové dodávky a zvažovala je pouze jako páku v případě, že by došlo k uzavření dohody o minerálech.

Poslední transakce byla ještě spouštěná prezidentem Bidenem, a to je zhruba 3,5 miliardy amerických dolarů (asi 84,6 miliard korun), a v tom jsou ty různé dodávky. A i ty už Trumpova administrativa na začátku února na krátkou dobu pozastavila, potom je následně obnovila. To znamená, že reálně hrozí ukončení nebo nedokončení těchto dodávek. A zatím to vypadá, že nebude žádná další pomoc ze strany Spojených států.

Co by to znamenalo pro Ukrajinu?
Spojené státy dávají zhruba 40 procent celkové pomoci, přičemž ale jejich podíl klesá a stoupá podíl evropských a dalších zemí.

Ale jsou tam některé důležité položky, které ty ostatní země nedokážou nahradit, například rakety do vícerých systémů protivzdušné obrany, Patriotů a NASAMS, kde jsou primárním dodavatelem USA. Ale i ony mají nízkou kapacitu, nedokážou vyrobit dostatek raket, které by pokryly jen spotřebu Ukrajiny v tom konfliktu. Ovlivnilo by to také některé další prostředky, například rakety vzduch-vzduch a vzduch-země pro americké stíhačky F-16.

Jde o artikly, které jsou přímo z americké výroby a podobně je to s municí pro HIMARS a ATACAMS. Ale tady je třeba zmínit, že ačkoliv Američané mají ATACAMS k dispozici tisíce, tak Ukrajině dali pár desítek.

‚Evropa musí napnout síly‘

Co se dá v tuto chvíli očekávat od zítřejší schůzky v Londýně? Co evropské státy, jejichž představitelé se v Londýně sejdou, jsou schopni Ukrajině nabídnout nad rámec toho, co už jí nabízely doteď?
Tato schůzka se neděje jen kvůli pomoci Ukrajině, ale děje se kvůli tomu, co má Evropa udělat se svojí vlastní bezpečností. Ale to by bylo na samostatné téma. Budou jednoduše muset napnout síly a současně dělat to, že přislíbí Ukrajině větší pomoc v konvenčních zbraních, které dokážou dodat.

To znamená rozběhnout výrobu - o tom bude jednat v příštím týdnu i Evropská rada, summit evropských lídrů - a zároveň budou muset rozběhnout podstatně větší zbrojení.

Jednoduše ten signál, který přichází z Washingtonu, a není to poprvé, v pátek to bylo jen potvrzení, naznačuje, že Evropa se bude muset více starat o svou bezpečnost, minimálně v té komerční oblasti. A nemůže se spoléhat bezvýhradně na americkou pomoc.

Jak vypadá aktuálně zbrojní výroba přímo na Ukrajině?
Na Ukrajině dramaticky roste. Ukrajina si je vědoma politických cyklů a nerovnoměrnosti dodávek v zemích, které ji podporují. Momentálně je na tom napadená země lépe než před rokem, kdy neměla ani munici. Ukrajina výrazně zvýšila výrobu dronů a má své vlastní nové, případně ze spolupráce se západními firmami.

Dokáže vyrábět dělostřelecké systémy, už dnes vyrábí víc samohybných houfnic než celé NATO dohromady. Stejně tak v některých dalších položkách - vidíme námořní drony, pokusy o výrobu raket. V pátek se právě Zelenskyj ptal na možnost licenční výroby raket do protivzdušných systémů, protože to by výrazně zvýšilo celosvětovou kapacitu právě na tento typ raket, které jsou nenahraditelné.

Očekáváte po tom pátečním průběhu jednání větší ruskou aktivitu na frontě? Může si to, co se odehrálo, ruský prezident přeložit, jako že má volnou ruku?
V každém případě je to vítězství pro Rusy a v Moskvě určitě slavili. Ale jestli se to projeví přímo na bojišti, těžko říct.

V každém případě ale budou Rusové intenzivněji útočit do vnitrozemí, jak budou Ukrajině docházet rakety protivzdušné obrany, budou mít čím dál víc otevřené nebe. Rusové se snaží získat co nejvýhodnější vyjednávací pozici a určitě do toho vrhnou všechny síly. Ale momentálně nemají na nějakou velkou ofenzivu vytvořené strategické rezervy, jelikož ty spotřebovali minulý rok.

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít