Migranti se pokusili proniknout z Běloruska do Polska. Bezpečnostní síly překročení zabránily
Skupina migrantů na bělorusko-polské hranici se pokusila vynutit si cestu přes oplocení a dostat se na polské území, uvedla v pondělí agentura Reuters s odvoláním na polskou pohraniční stráž. Ministerstvo vnitra na twitteru oznámilo, že bezpečnostní složky zabránily pokusu o překonání hranice.
Podle serveru Gazeta Wyborcza polské jednotky použily slzný plyn. Situace na hranici se v pondělí zdramatizovala poté, co se u ní dopoledne shromáždilo velké množství migrantů. Dění na hranici vzbudilo znepokojení EU, NATO i Spojených států. Solidaritu Polsku vyjádřil český ministr zahraničí Jakub Kulhánek.
Mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn už dříve uvedl, že začal největší pokus o hromadný násilný vstup na území Polska, a situaci označil za „další běloruskou nepřátelskou akci namířenou vůči Polsku“. Podle médií je nyní na hranici obrovská skupina migrantů a polské úřady posílily ochranu hranic.
Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazovaly stovky migrantů s batohy a spacáky, kteří šli po běloruské silnici směrem k hraničnímu přechodu Bruzhi - Kuźnica Białostocka. Po několika hodinách pochodu se většina z nich utábořila u hranic, píše server Onet.pl.
Polské ministerstvo obrany dopoledne zveřejnilo záběry z vrtulníku, které zachycují situaci u obce Kuźnica. Je na nich vidět kordon členů bezpečnostních složek na polské straně a za hraničními zátarasy stovky migrantů na straně běloruské. Ministerstvo vnitra později oznámilo, že polské síly zabránily pokusu o překonání hranice, a zveřejnilo video od hraničního plotu, na kterém jsou vidět lidé snažící se překonat bariéru a bezpečnostní složky na druhé straně.
Přes Polsko do Německa
„Konečným cílem velké skupiny migrantů, zpozorované u bělorusko-polského hraničního přechodu Bruzhi, zůstává Německo, a ne Polsko,“ napsala v pondělí běloruská státní agentura Belta s tím, že to tvrdí sami migranti. Ve skupině asi 1500 lidí jsou podle Belty zejména Kurdové.
„Máme s sebou děti, těhotné ženy, z nichž některé jsou v osmém či devátém měsíci. Nemáme vodu ani jídlo. Ale nepouštějí nás přes polskou hranici,“ citovala agentura jednoho z uprchlíků. Někteří z nich se hranici pokusili překročit již několikrát, ale polští vojáci je vrátili.
„Ukažte nás v Německu a ve Francii, vyprávějte o nás v Evropě,“ prosí migranti podle běloruské agentury. Belta také napsala, že podle běloruských pohraničníků „lhostejnost a nelidský přístup polských úřadů“ přiměl migranty k dnešnímu zoufalému pokusu o hromadné překročení hranic.
V polském pohraničním pásmu platí od začátku září kvůli příchodu zvýšeného množství migrantů, zejména z Blízkého východu a Afriky, kteří se pokoušejí dostat do země nelegálně přes Bělorusko, výjimečný stav. Polská pohraniční stráž od začátku roku zaznamenala více než 30 000 pokusů o překročení hranice z běloruské strany, připomněla agentura PAP.
Odplata za sankce
Vyššímu počtu příchozích migrantů z Běloruska čelí rovněž Litva a Lotyšsko. Varšava, Vilnius a Riga viní Minsk z toho, že migranty na jejich území posílá záměrně. Činí tak podle nich ve snaze destabilizovat EU a pomstít se jí za sankce, které unie uvalila na běloruský autoritářský režim kvůli porušování lidských práv a brutálnímu potlačování běloruské opozice. Minsk obvinění z vyvolávání migrační krize opakovaně odmítá.
Situaci na polsko-běloruské hranici označil na twitteru za „extrémní“ český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Podle něj Minsk musí přestat používat migranty jako zbraně proti svým sousedům. Šéf české diplomacie současně vyzval ke zpřísnění sankcí proti představitelům Lukašenkova režimu.
Evropská komise dnes uvedla, že situaci na vnější hranici EU monitoruje. Podle svého mluvčího se unijní diplomacie dlouhodobě pokouší vyjednávat se státy původu migrantů, aby s Lukašenkem nespolupracovaly, což se zatím povedlo v případě Iráku. Sedmadvacítka také připravuje zpřísnění sankcí, které by mohlo zasáhnout také leteckou společnost Belavia cíleně přepravující migranty.
Hybridní taktika
Brusel však zároveň apeluje na Polsko, aby nedopustilo humanitární katastrofu.
Tusk: Polsko by mělo zvážit aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO. Naše hranice jsou pod tlakem
Číst článek
„Je zásadní zvládnout situaci dobře, to znamená zhostit se jí také humánním a důstojným způsobem,“ prohlásil dnes mluvčí komise Adalbert Jahnz. Unijní pohraniční agentura Frontex je podle něj připravena polským úřadům pomoci například s registrací a prověřováním žadatelů o azyl. Polsko přitom spolupráci s Frontexem od začátku krize odmítá a nechce běžence do země vůbec vpouštět.
Americké ministerstvo zahraničí vyzvalo Bělorusko, aby přestalo organizovat přesuny migrantů k polské hranici. Odsoudilo také zneužívání migrantů, již se nachází v zranitelné situaci, k politickým účelům ze strany Lukašenkovy vlády. Na vládu autoritářského prezidenta je podle USA nutné vyvíjet mezinárodní tlak do té doby, než začne ctít své mezinárodní závazky a přestane podkopávat bezpečnost a mír v Evropě.
Vyhrocením situace je podle svého nejmenovaného činitele znepokojena Severoatlantická aliance, která sleduje aktuální dění u svých východních hranic. „Využívání migrantů jako hybridní taktiky Lukašenkova režimu je nepřijatelné,“ prohlásil zmíněný činitel NATO podle agentury AFP. Aliance podle něj vyzývá Bělorusko, aby respektovalo mezinárodní právo.
