Rohingové prchají z Rakhinského státu do sousedního Bangladéše, podle OSN se jich přes hranici za poslední týden dostalo 38 tisíc. Dalších 20 tisíc zůstává v zemi nikoho na hranicích obou států.

Část Rohingů se pokouší do Bangladéše dostat i po vodě, což se asi 20 z nich, převážně ženám a dětem, stalo podle CNN osudným, když se jejich rybářská loďka převrhla.

Situaci komplikuje také fakt, že Bangladéš Rohingům nepřiznává status uprchlíků a řadu z nich vrací zpět do Barmy.

Špatně čitelná situace

Do Rakhinského státu, kde se před zhruba týdnem Rohingové střetli s policisty, nemají přístup žádní novináři. To znamená, že zprávy z tohoto regionu je možné přebírat jen od oficiálních zdrojů nebo ze sociálních sítí.

Například vládní zdroje neoznačuje britská BBC jako zcela důvěryhodné, a naopak je považuje spíš za propagandu. Zbývají tak informace ze sociálních sítí nebo výpovědi uprchlíků. Takto například situaci popsala žena za bangladéšskou hranicí: „Vraždí nás, máme strach. Neviděli jsme jinou možnost než přijít sem.“ Takové zprávy ale jsou jen složitě ověřitelné z více nezávislých zdrojů.

Britská BBC a její zpravodaj v Barmě přináší zprávy o násilí páchaném na civilistech policisty a vojáky a to včetně zabíjení a znásilňování nebo zapalování domů.

Vláda země se brání s tím, že jde o falešné zprávy, její bezpečnostní složky údajně jen zasahují proti povstalcům, kteří napadají úřady a většinové obyvatele. BBC cituje nejmenované úředníky OSN, podle kterých jsou vládní zásahy kolektivním trestem proti všem Rohingům a jejich cílem je etnická čistka.

Situace Rohingů v Barmě je složitá dlouhodobě, protože oficiálně nemají barmské občanství. Zároveň s většinovou populací nesdílejí náboženství, protože jsou muslimové, kdežto téměř 90 procent obyvatel země jsou buddhisté.

Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít