V knize Naše těla, jejich bojiště vypráví oceňovaná britská reportérka Christina Lamb příběhy hrůzy, utrpení i hrdinství. Upozorňuje přitom na často opomíjený, ale o to strašnější aspekt války.
Buddhismus platí za jedno z nejvíce mírumilovných náboženství. Jak je tedy možné, že stále častěji toleruje a na některých místech světa dokonce otevřeně podněcuje násilí, vraždy a nespravedlnost?
Evakuace téměř 500 tisíc lidí začne podle očekávání v sobotu. Připraveno je přes 570 provizorních přístřešků, sdělil bangladéšský vládní představitel Muhammad Šahín Imran.
Podle nové zprávy Amnesty International selhal Metou vlastněný Facebook při kontrole nenávistného obsahu proti etniku Rohingů v Myanmaru. Nenávist vyeskalovala v roce 2017 v genocidu.
„Setkáváme se i s dívkami provdanými kolem 12. roku. Máme mnoho pacientek, které mají kvůli brzkému těhotenství problémy, protože na to jejich tělo není připravené,“ říká z Bangladéše Tereza Sacha.
Představitelé menšiny Rohingů žalují sociální sítě společnosti Meta. Ta vlastní sociální sítě jako Facebook nebo Instagram. Firma podle nich v roce 2017 podporovala etnické násilí na Rohinzích.
„Barmští vojáci myslí také jako byznysmeni a vědí, že střílet do lidí znamená opětovné sankce a velký problém pro jejich byznys,“ říká Igor Blaževič a nastiňuje možné scénáře vývoje po pokusu o puč.
„Vojáci převrat dobře připravili a soustředili se na to, aby v ulicích co nejrychleji vytvořili zdání normality,“ říká Miroslav Nožina, podle kterého přijde otevřený odpor.
Ve druhé vlně má být na ostrov přesunuto na 1500 lidí. Na ostrov, který se nachází v Bengálském zálivu, dorazilo na začátku prosince v rámci první vlny přes 1600 uprchlíků.
Ostrov Thengar Čár vznikl před dvěma desítkami let nahromaděním usazenin z řeky Meghna. V monzunovém období od června do září bývá pravidelně zatopen, takže lidé z oblasti ho považují za neobyvatelný.
Národní liga pro demokracii (NLD) 75leté Su Ťij podle agentury DPA zřejmě nezopakuje velký úspěch z prvních voleb od konce vojenské junty před čtyřmi lety. Sčítání hlasů může trvat několik dní.
Na videu záchranné operace je vidět, jak skupině tvořené převážně zesláblými ženami a dětmi z lodi na pevninu pomáhá pobřežní stráž. Jeden na kost vyhublý muž se podle záběrů svalil na písek.
Po zásazích armády v srpnu roku 2017 v Arakanském státě na západě Barmy, kde většina Rohingů žila, uteklo před násilnostmi do sousedního Bangladéše na 740 tisíc příslušníků této menšiny.
Devětadvacetiletý Ťjo Sou U a třiatřicetiletý Wa Lone byli odsouzeni loni v září k sedmiletému vězení za neoprávněné držení tajných státních dokumentů. Novináři psali o muslimském etniku Rohingů.
Jack Dorsey v sérii tweetů uvedl, že minulý měsíc cestoval za meditací po severní Barmě. Nemalá část reakcí ale šéfovi Twitteru vyčítala, že opomněl osud tamější muslimské menšiny Rohingů.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International odebrala barmské vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij své nejprestižnější ocenění Velvyslankyně svědomí.
Vyšetřovatelé OSN nesměli navštívit dotčená místa, vyslechli nicméně četná svědectví. Zpráva, zveřejněná minulý měsíc a čítající 444 stran, kritizovala genocidu.
Su Ťij se stala první osobou, které Kanada odebrala čestné občanství. Kanadský senát to jednomyslně odhlasoval v úterý tamního času a také potvrdil, že zločiny na Rohinzích splňují definici genocidy.
Su Ťij promluvila poprvé o případu odsouzených novinářů v Barmě. Novináře Ťjo Sou U a Wa Lone zadrželi a odsoudili na sedm let, když se v zemi pokoušeli získat informace o masakru Rohingů.
„Tábory jsou přelidněné a lidé tam žijí v otřesných podmínkách. A hlavně nemají prakticky žádnou naději, že se dostanou někam dál. Mnoho uprchlíků v táborech zůstane navždy.“
Novináři Ťjo Sou U a Wa Lone byli zatčeni v prosinci minulého roku a obviněni ze získání tajných státních dokumentů, poté co se v Arakanském státě setkali se dvěma barmskými policisty.
Osmadvacetiletý Ťjo Sou U a dvaatřicetiletý Wa Lone byli zadrženi loni 12. prosince na předměstí Rangúnu a obviněni byli ze získání tajných státních dokumentů. Hrozilo jim až 14 let vězení.
Vyšetřovatelé OSN poukázali ve zprávě o situaci Rohingů v Barmě na to, že za násilí vůči menšině může ve velké míře nenávistní rétorika a sociální sítě, pomoci kterých se síří.