Mladý brigádník táhne z garáží vozík s balenou vodou, toaletním papírem a čisticími prostředky a jeho kolegyně Jady mi ukazuje místnost s dětskými potřebami, plenami či mýdlem.

Kam se na generálním konzulátu Baham tady ve Washingtonu podíváte, tam leží krabice či pytle s humanitární pomocí. Z kanceláří a zasedacích místností se stala skladiště.

Šéf úřadu Theo Neilly mi ukazuje e-mail od nadřízených z bahamské vlády. Poslali mu nejnovější seznam věcí, které jsou na zničených ostrovech Abaco a Grand Bahama nejvíc potřeba. Voda, instantní nudle a polévky, dětské kaše, repelenty… Položek jsou desítky a desítky.

„Jsme vděční, že lidé přicházejí. Dary nosí jak jednotlivci, tak organizace. My ty věci třídíme, svážíme do Miami a odtamtud lodí na Bahamy. Kromě toho se nám hlásí také dobrovolníci, které propojujeme s humanitárními organizacemi na místě,“ vysvětluje.

„Když vidíte, co všechno je zničené, je jasné, že nás čekají náročné měsíce. Naši lidé budou potřebovat pomoc nejen zítra a za týden, ale dlouhodobě. Více než 40 tisíc lidí se ocitlo bez domova,“ dodává Neilly.

Každý na konzulátu dělá, co je zrovna potřeba. Theo Neilly se stará hlavně o to, aby na všechny nabídky pomoci z Baham někdo odpověděl.

Ostrovy pro turisty

„Taky se snažíme připomínat, že Bahamy jsou stále otevřené turistům. Zasaženy byly dva ostrovy, na ostatních jde život normálně dál a tohle je ideální doba, kdy k nám můžete přijet na dovolenou. Nebo i na ty dva zničené ostrovy jako dobrovolníci. Přijímáme také finanční dary, ministerstvo turistiky zřídilo zvláštní fond, ale přispět můžete i jakékoli humanitární organizaci, které věříte, působí jich u nás hodně,“ připomíná.

Theo Neilly za bahamskou vládu naopak varuje před menšími veřejnými sbírkami, u kterých bahamské úřady nestíhají ověřovat důvěryhodnost a zaručit, že se peníze dostanou k lidem, kteří je potřebují a do kterých se bahamský konzul dovede snadno vcítit.

„Jako teenager jsem zažil hurikán, při kterém naše rodina přišla úplně o všechno, a naše městečko bylo z osmdesáti procent zničeno. Takže si dovedu představit, čím si naši lidé teď procházejí a jak je to zničující fyzicky i emocionálně. Ale taky díky tomu zážitku vím, že se z toho zase zvedneme a postavíme všechno znova. To vědomí mě povzbuzuje, jsem optimista a soustředím se na svou práci,“ říká.

To taky trochu vysvětluje, proč v sídle bahamského konzulátu nevládne pohřební nálada, ale spíš karibské úsměvy a uvolněnost.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít