Již podruhé zadržely ázerbájdžánské autority v dubnu tohoto roku prominentního obránce lidských práv, laureáta Ceny Václava Havla a klimatického aktivistu Anara Mammadliho. V cele se mu podle Amnesty International (AI) přitížilo – zhoršila se mu artróza, má křeče v žaludku a příznaky zánětu průdušek. Jeho právníci tvrdí, že mu stát odmítá poskytnout nutnou lékařskou péči.

Podobné chování zažívá podle odhadů mezinárodních organizací až 300 dalších lidí, mezi nimi politici, aktivisté, novináři nebo LGBTQ osoby. Naprostá většina z nich čelí obviněním, která jsou buďto kompletně smyšlená nebo politicky motivovaná, tvrdí AI. Organizace Human Rights Watch pak upozorňuje na nerespektování práva na shromáždění, nízkou úroveň svobody projevu a médií či důvěryhodná nařčení z mučení.

Na konci října schválil Evropský parlament usnesení, podle kterého by Ázerbájdžán konferenci neměl pořádat. Podle dokumentu navíc úřady před klimatickou konferencí „zintenzivnily represe“ proti občanským iniciativám a opozici. Europoslanci také zmiňují, že únorové prezidentské volby, ve kterých opět vyhrál Ilham Alijev, se uskutečnily za „potlačování kritických hlasů a absence politických alternativ“.

Kontroverze vzbuzuje i Náhorní Karabach, který Ázerbájdžán získal po bleskové válce s Arménií v roce 2023. Během několika následujících dnů území opustilo více než 100 000 etnických Arménů, tedy téměř všichni místní příslušníci této skupiny. Přístup k populaci odsoudil jak Evropský parlament, tak Rada OSN pro lidská práva. Web Politico ve spojitosti s tímto tématem vyzdvihl, že jedna z hlavních konferenčních místností COP29 nese název Karabach.

Prezident Ilham Alijev ani jiní představitelé Ázerbájdžánu nereagují na žádosti o vyjádření pro světová média ohledně tamní lidskoprávní situace. V úterním projevu na zahájení konference Alijev kritizoval západní média a klimatické aktivisty. Stěžoval si i na „koordinovanou a dobře organizovanou kampaní pomluv a vydírání“ vůči jeho zemi.

Snižování klimatických cílů

Ázerbájdžánská ekonomika silně závisí na fosilních palivech. Data Mezinárodní agentury pro energii (IEA) z roku 2022 ukazují, že ropa a plyn tvoří přes 90 procent hodnoty exportu a téměř 50 procent hrubého domácího produktu státu.

Hostitelská země letošního summitu ve svých klimatických plánech nepočítá se snížením emisí, ale naopak s expanzí produkce fosilních paliv. Během další dekády má Baku vytěžit o třetinu více fosilních plynů než nyní, a to převážně pro export do Evropy. „Vláda sice nedávno zatlačila na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, hlavním důvodem pro toto rozhodnutí však je snížení domácí spotřeby plynu, což umožní navýšení vývozů do Evropy,“ vysvětluje situaci projekt Climate Action Tracker.

Navýšení produkce může zasáhnout i nezávislost konference COP29. Aktivistická organizace Global Witness před několika dny zveřejnila nahrávku ze schůzky, kde generální ředitel summitu Elnur Soltanov nabízí zprostředkování fosilního obchodu. Nevěděl, že místo investorů mluví s klimatickými aktivisty v přestrojení.

Soltanov, který je zároveň náměstkem tamního ministra pro energetiku, na videu protistraně nabízí spolupráci se státní ropnou společností Socar. Seznámil je také s vysoko postaveným člověkem ve firmě a nabídl jim, že mohou konferenci sponzorovat, aniž by splňovali klimatické požadavky, které se k této podpoře normálně vážou. Soltanov a organizační tým COP29 událost odmítli komentovat.

Podobný skandál loni zažily i Spojené arabské emiráty, tehdejší pořadatelé summitu. Uniklé dokumenty odhalily, že ho chtěly využít k uzavření dohod pro jejich státní ropnou firmu Adnoc.

Pořadatelství pro letošní ročník připadalo regionu střední a východní Evropy. Rusko však odmítlo, aby COP29 organizovala členská země Evropské unie kvůli podpoře Ukrajiny, se kterou Rusko válčí. V prosinci minulého roku se nakonec státy shodly právě na Ázerbájdžánu.

David Čížek, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít