Těsné souboje rozhodnou, zda bude mít vláda demokratického prezidenta Joea Bidena většinu, nebo americký Kongres ovládnou republikáni. Server iROZHLAS.cz odpovídá na hlavní otázky, které se vážou k nadcházejícím americkým volbám. Kdo, co a kam se vlastně volí? Jaké je rozložení sil a ve kterých státech se bude rozhodovat? Nebo proč jsou „midterm“ volby brány jako referendum o současném prezidentovi?

Otázky a odpovědi Washington 7:00 7. listopadu 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kdo, co a kam se volí?

Několikanásobná volba. Volí se reprezentanti do Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů a Senátu. Sněmovnu voliči obmění celou, poslanci mají pouze dvouletý mandát, celkem jich volí 435, přičemž nejlidnatější státy typu Kalifornie, New Yorku či Texasu jich mají desítky, zatímco Wyoming jediného.

Senátorů se volí vždy třetina ze 100 členů, za každý stát dva zástupci. Do toho také Američané vybírají své guvernéry – lídry jednotlivých států.

Podle amerikanisty Tomáše Klvani z New York University v Praze se tento způsob hlasování dá svým způsobem přirovnat k nedávným volbám v Česku. Například v Praze se volilo zastupitelstvo městské části, velký magistrát i Senát. „Jsou to normální všeobecné volby. U nás se občas nepřesně říká, že to jsou doplňovací volby. Což ale není pravda, jsou to klasické všeobecné volby po celé Americe,“ popsal pro iROZHLAS.cz.

Jediného zástupce, kterého si teď Američané nevolí, je prezident. Tyto volby jsou však uprostřed jeho mandátu, proto se jim říká „midterm“.

Američany nesvazuje a nezavazuje loajalita ke straně. Pokud volí na senátora představitele z řad republikánů, jako guvernéra si mohou vybrat demokrata. Říká se tomu „split ticket voting“.

„Týká se to především středových voličů nebo v současné době republikánů, kteří jsou hodně nespokojení s ‚trumpizací‘ Republikánské strany. Předpokládá se, že některé kandidáty nebudou volit nebo budou rovnou volit demokrata,“ předjímal Klvaňa.

Jaké je současné rozložení sil?

Prakticky vyrovnané, stejně jako po celou předvolební kampaň.

„Předpokládal bych, že republikáni vyhrají obě komory parlamentu, jak Senát, tak Sněmovnu reprezentantů. Už dnes jsou velmi těsně rozdělené. Republikánům stačí získat jen několik málo míst a kontrola Kongresu se prohodí,“ uvedl Klvaňa.

Situaci komplikuje fakt, že na 80 procent míst volných ve Sněmovně reprezentantů je předem prakticky daných. Jsou to státy tradičně buď republikánské, nebo demokratické. Klíčových bude zbylých 20 procent.

Jan Beneš z Ostravské univerzity pro iROZHLAS.cz řekl, že považuje výhru republikánů téměř za jistou, minimálně ve Sněmovně reprezentantů je to podle něj zcela evidentní. „Je třeba se připravit na to, že se do vysoké politiky dostanou lidé, kteří jsou hodně mimo mainstream a mají kontroverzní názory. Jedná se zejména o osobnosti napojené na exprezidenta Donalda Trumpa,“ doplnil.

Kde se bude rozhodovat?

Zajímavé souboje akademici očekávají zejména v Georgii, Pensylvánii, Wisconsinu, Arizoně a Nevadě.

Tradičně republikánský stát Georgia se stává víc a víc středový. Což se ukázalo například před dvěma lety, kdy v něm nedokázal získat nadpoloviční většinu hlasů prezidentský kandidát Donald Trump. Nyní se tam o Senát popasuje levicový demokrat Raphael Warnock, proti němuž stojí bývalý hráč amerického fotbalu Herschel Walker, republikán, který je hlasitý odpůrce potratů. Během kampaně ale vyšlo najevo, že interrupce v průběhu let sám svým milenkám platil.

Má za sebou také řadu skandálů, třeba domácí násilí. „Je to velmi slabý kandidát, a přesto je to opravdu těsný souboj,“ poznamenal Klvaňa.

.@ABC EXCLUSIVE: “He waited in the car while I went in and had the procedure.”

A second woman who claimed Herschel Walker encouraged and paid for her to have an abortion in 1993 talks to @jujuchangabc about her alleged relationship with the Georgia Senate candidate. pic.twitter.com/jZR19PQTiZ

— Good Morning America (@GMA) November 1, 2022

Amerikanista Beneš víc rozvíjel dění v Arizoně. Zmínil silně protrumpistickou kandidátku na guvernérku Kari Lakeovou. „Při každé příležitosti zmiňuje, že prezidentské volby v roce 2020 byly zmanipulované a byl to podvod,“ uvedl. Její protikandidátkou je demokratka Kattie Hobbsová, která volby certifikovala. „Pro republikány a trumpisty je tedy nepřítelem číslo jedna,“ vysvětlil Beneš.

A v Pensylvánii se o hlasy voličů uchází kardiolog Mehmet Oz, republikán s přezdívkou Doktor Oz. Měl i svou televizní talkshow. Aby mohl kandidovat, účelově se do Pensylvánie přestěhoval z New Jersey. Také on je hlasitým republikánským zastáncem protipotratové politiky. Ženy by prý zákrok měly konzultovat se svým doktorem a politickým lídrem. V reakci na toto jeho tvrzení vznikla řada parodujících videí.

Proti němu stojí dvoumetrový demokrat John Fetterman. „Očekávalo se, že doktora Oze zničí a Pensylvánie bude mít demokratického senátora. Jenže Fetterman měl před několika týdny mrtvici, ze které se velmi pomalu zotavuje,“ řekl Klvaňa. Projevuje se to při debatách, ve kterých ztrácí. Odvrátili se od něj i jeho dosavadní podporovatelé a tak bude souboj těsný i tam.

Fetterman on Dr. Oz:

"He's never let me forget" that he had a stroke. pic.twitter.com/jec05LZLOM

— Townhall.com (@townhallcom) October 26, 2022

Výše uvedené příklady pouze dokládají dlouhodobý trend v (americké) politice – její personalizaci. „Strany jsou jen jakýmsi vehiklem pro osobnosti. Získávají tak peníze a strukturu, která jim pomáhá vyhrát volby. Jinak strany vlastně moc neexistují, nejsou to politické entity, které by politikům něco diktovaly,“ poznamenal Klvaňa.

Tento trend se nicméně oslabuje v důsledku takzvaného tribalismu, který se projevuje výrazným vyhraněním vůči druhé straně. Příklon k demokratům nebo republikánům je výrazný. Jasnou převahu ale nemá žádný z táborů, jak ukazují předvolební průzkumy.

„Země bude nadále rozdělena. Biden ale ztratí kontrolu nad Kongresem, což mu bude výrazně komplikovat zbývající dva roky,“ předpokládal amerikanista z New York University v Praze. Dají se podle něj předpokládat vyšetřování prezidentského úřadu a pokusy o impeachement. „Bude to velký politický cirkus,“ mínil Klvaňa.

Proč ‚referendum‘ o Bidenovi?

Tradičně dochází v polovině funkčního období k prezidentskému zúčtování. Historicky se však pouze jednou stalo, že aktuální prezident udržel většinu v obou komorách parlamentu. Byl to v roce 2002 republikán George Bush mladší.

Potraty, drahota, migrace nebo kriminalita. Jaká témata hýbou Amerikou před ‚midterm‘ volbami

Číst článek

Jinak se ale o midterm volbách mluví jako o „referendu“. Podle Klvani je to pochopitelné: „Po dvou letech dochází k ochladnutí. Prezident nastoupí s podporou voličů, s předvolebními sliby, pak ale přijde náraz na realitu. Navíc si řada voličů do prezidentů projektuje spoustu věcí, které nejsou možné. Následně se dostaví vystřízlivění a přichází zklamání z toho, jak je prezidentský úřad veden. Čekali něco jiného.“

Do karet nehraje Joeu Bidenovi ani aktuální ekonomická situace, která se stala jedním z motivů listopadových voleb. Prezidentovi se sice podařilo vyjednat několik balíků opatření a podpůrného financování, osmiprocentní inflace ale Američany děsí. Tématu se proto chopili republikáni, kteří to dávají za vinu právě Bidenově administrativě.

Současný americký prezident je navíc velmi nepopulární. Uznávaný politický server FiveThirtyEight zveřejnil aktuální průzkum, ze kterého vyplynula týden před volbami pozitivní reflexe Bidenovy vlády jen u 42 procent obyvatel.

O tom, jaká témata volby nejspíš rozhodnou, si můžete přečíst ZDE.

Anna Urbanová, jgr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít