Rusko už nebude moci zapírat. Převzetí Prigožinova vlivu v Africe ale představuje pro Kreml riziko
„Učiním Rusko větším a Afriku ještě svobodnější,“ vzkázal svým podporovatelům minulý týden Jevgenij Prigožin ve videu. Doteď mohl Putin své působení v Africe skrýt ve stínu Wagnerovy armády. Nyní bude muset převzít odpovědnost. „V africkém regionu mají zájmy také Spojené státy a jejich spojenci,“ vysvětluje Alia Brahimiová, odbornice z think tanku Atlantic Council. Eskalace dalšího konfliktu s Ruskem je podle ní mnohem pravděpodobnější než dřív.
Budeme vás chránit před rebely a to výměnou za přístup k vašim surovinám jako je zlato nebo ropa. Tak by se dalo shrnout působení wagnerovců v některých afrických zemích jako je například Sudán, Mali nebo Libye.
Před měsícem vlastizrádce, nyní na summitu s Afrikou. Prigožin přijel zpátky do Ruska
Číst článek
Ačkoliv Kreml působení v Africe skrz Wagnerovu armádu popírá, letos v červnu ujistil ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov lídry afrických zemí, že Prigožinova armáda se z Mali a Středoafrické republiky nebude stahovat.
„Po smrti Prigožina je pravděpodobné, že ruské ministerstvo obrany a žoldnéřské jednotky, které ruská vláda ovládá, převezmou jak vojenské, tak i ekonomické snahy v Africe,“ popsala Enrica Piccoová, vedoucí projektu pro středoafrický region z think tanku International Crisis Group, pro britský deník The Guardian. Podle Piccoové byla Wagnerova armáda pro Kreml v Africe zásadní a Moskva si tak nemůže dovolit o ni přijít.
Riziko podnikání
Podle analytika afrických záležitostí Dina Mahtaniho bude Kreml chtít zachovat to, co wagnerovci vybudovali. Otázkou však je, jestli se to Kremlu podaří.
Prigožin si zajistil oddanost svých žoldnéřů prostřednictvím relativně vysokých platů a lukrativních pracovních podmínek. Ruská armáda si na těchto benefitech svou reputaci nestaví.
„Převzetí odpovědnosti za operace v Africe představuje pro Kreml riziko,“ míní Alia Brahimiová, odbornice z think tanku Atlantic Council. Brahimiová odkazuje na rok 2018, kdy ruští žoldnéři bojovali v Sýrii po boku syrského vůdce Bašára Asada.
Na druhé straně stály vojska Spojených států amerických. V jedné z nejkrvavějších bitev války v Sýrii zemřelo až 300 ruských žoldnéřů během pouhých čtyř hodin.
Válka na Ukrajině není pro Afriku ‚nic zásadního‘. Tamější diamanty ji Rusku pomáhají financovat
Číst článek
Kreml se od tohoto incidentu distancoval. Brahimiová míní, že smrt Prigožina a pravděpodobné oficiální zabezpečení ruských zájmů v Africe nese vysoké diplomatické riziko pro Rusko. Nyní totiž Putin ponese oficiální odpovědnost za geopolitické působení Ruska v tomto regionu.
„Už nelze nic popírat. Wagnerovci jsou součástí strategického působení Ruska v oblasti, kde mají obrovské zájmy také Spojené státy a jejich spojenci,“ vysvětluje Brahimiová s tím, že eskalace dalšího konfliktu s Ruskem je nyní mnohem pravděpodobnější než dřív.
Dohoda s ďáblem
V posledních letech řada afrických lídrů podepsala s Prigožinovou armádou „faustovskou dohodu“ o spolupráci. Wagnerovci pomáhají tamním vůdcům bojovat proti rebelům. Na oplátku těží z přístupu k surovinám, jako je ropa, zlato a dřevo. Ty pomáhají financovat kremelský režim a válku na Ukrajině. Vliv Wagnerovy armády je patrný napříč kontinentem od Lybie k jihovýchodnímu Mozambiku.
Například ve Středoafrické republice působilo až 1890 „instruktorů“ z Wagnerovy armády. Ti ve válce, která v zemi probíhá, podpořili vládní jednotky výměnou za těžbu dřeva a zlata. Nyní v Bangui, hlavním městě Středoafrické republiky, stojí ruské kulturní centrum, na ulicích jsou k vidění plakáty ruské propagandy, obyvatelé Středoafrické republiky si mohou koupit ruskou vodku nebo pustit ruské rádio, které vysílá přímo z hlavního města.
V Mali zaplnili wagnerovci vákuum po OSN a francouzském vojsku. To v zemi působilo po téměř dekádu. Jeho cílem bylo zastavit postup islámských radikálů, kteří představovali ohrožení nejen pro Mali, ale také pro okolní státy.
V roce 2021 pozvala tamní vláda Prigožinovu armádu s tím, aby pomohla udržet bezpečnost země. Vláda současně sdělila 12 000 vojákům OSN, aby zemi opustili. Ruská skupina se tak stala jedinou externí silou poskytující vojenskou podporu v Mali.
Spektakulární způsob likvidace Prigožina je pro Putina charakteristický, líčí odborník na Rusko
Číst článek
Pro Kreml bylo nasazení Wagnerovy armády do Mali jedinečnou příležitostí, jak získat vliv v nestabilním regionu. Podle deníku The Guardian měl Prigožin v Mali zhruba 800 vojáků, kteří pomáhali potlačit islamistická rebelská hnutí.
„Wagnerovci jsou nástrojem, který Rusko používá k šíření vlivu a prosazování ekonomických a jiných zájmů v Africe,“ uvedl Jared Thompson z Centra pro strategická studia a mezinárodní vztahy ve Washingtonu DC pro Guardian.
„Wagnerovci dorazili do Mali ve stejnou dobu, kdy maliští lídři jeli do Ruska a kdy Moskva začala prodávat zbraně do Bamaka (hlavní město Mali, pozn. red). To naznačuje, že nasazení wagnerovců je součástí širšího úsilí,“ uvedl Thompson.
Na africkém kontinentu tak má nyní Rusko kromě ekonomických zájmů také potenciálního partnera v ideologickém a mocenském boji proti západnímu světu.
