Není tam bezpečno, nadaní a vzdělaní lidé odcházejí, říká Afghánka, která žije ve Spojených státech
Do konce spojenecké vojenské mise v Afghánistánu zbývají poslední hodiny. Americký prezident Joe Biden ji ohraničil posledním srpnem. Zároveň by úterý mělo být posledním dnem, kdy Američané budou střežit kábulské letiště a zajišťovat tím evakuace lidí prchajících před radikálním hnutím Tálibán. Už tak nebezpečná situace se tím stane skoro beznadějnou hlavně pro řadu Afghánců, kteří se snaží uprchnout do bezpečí.
Mladá Afghánka Hadia (redakce zná její celé jméno, ale pro její bezpečí se ho rozhodla nezveřejňovat, pozn. red.) řekla, že ztratila všechnu naději, že by svou rodinu znovu viděla. Jí samotné se letos podařilo z Afghánistánu utéct a žije teď ve Washingtonu. Vypráví o tom, že se snažila vylepšovat podmínky ve své zemi i tím, že spolupracovala s českou organizací Člověk v tísni, která tam pomáhá.
Jak se na situaci v Afghánistánu dívá žena, která stihla uprchnout do USA? Poslechněte si reportáž
Poté, co americká vláda Donalda Trumpa loni uzavřela dohodu s Tálibánem, ji ale prý bylo jasné, že v Afghánistánu dál zůstat nemůže, a na rozdíl od mnoha ostatních zmizela včas.
„Ta smlouva byla jasným vzkazem, že se tohle stane. Měla tajné dodatky, které nepronikly na veřejnost. Ale kdo se k těm informacím dostal, měl jasno. Já jsem nástup Tálibánu čekala a utekla jsem před sedmi měsíci. Před tou dohodou byl Afghánistán mnohem bezpečnější. Teď je to jiná země. Není tam bezpečno, nadaní a vzdělaní lidé odcházejí. Takže už to vlastně ani není země,“ popsala Hadia.
Biden dorazil na leteckou základnu Dover. Vzdal hold vojákům zabitým v Kábulu, setkal se s pozůstalými
Číst článek
‚Jaký to dává smysl?‘
Myslí si, že tomu všemu šlo zabránit, vzdělané lidi v zemi udržet, zamezit uprchlické vlně a odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu provést tak, aby měl budoucnost bez Tálibánu.
„Jenže velmoci neudělaly jasná rozhodnutí, když to bylo potřeba. Teď už je pozdě. A je to krize nejen Afghánců, ale i všech zemí, které se té mise účastnily. Dopadne to i na Ameriku a Evropu. Teď jsou zpochybněny jejich zpravodajské služby, armády, politické vedení. Tálibán není tak mocný, aby se s ním Amerika nebo Evropy nemohly vypořádat. Ale velmoci mu dodaly legitimitu. A teď Tálibán chce, aby ho velmoci uznaly jako vládu. Já jako Afghánka se světových lídrů ptám: Jak můžete uznat teroristickou organizaci, která zabila tisíce vašich vojáků a kvůli které jste utratili miliardy dolarů, abyste se jí zbavili? Jaký to dává smysl?“
Řečnické otázky, které mladá Afghánka klade, se teď týkají hlavně současného amerického prezidenta. Joe Biden dává opakovaně najevo, že americká mise a tím i evakuace z letiště v Kábulu skončí podle dohody s Tálibánem v úterý 31. srpna.
Kdo může za humanitární katastrofu v Afghánistánu? V USA se navzájem obviňují Afghánci, Biden a Trump
Číst článek
Příbuzní zůstali v Afghánistánu
„Je to jen špinavá politika. Životy Afghánců ani těch Američanů, kteří během těch dvaceti let zabil Tálibán, na tom nikomu nezáleží. Hlavní pro ně je udržet se u moci i po příštích volbách,“ řekla Hadia, která prý rozeslala na všechny možné strany víc než sto e-mailů v zoufalé snaze pokusit se dostat z Afghánistánu své příbuzné, kteří se skrývají před Tálibánem a se kterými ztratila spojení.
„Mám o ně a o jejich bezpečnost velké obavy. Zkusila jsem už všechno, ale není jim pomoci. Nepracovali pro žádnou ze spojeneckých misí, nejsou bohatí, nejsou privilegovaní. Jsou to normální občani, co neměli štěstí. Já sama jsem přišla o všechny sny. Dělala jsem pro Afghánistán a jeho lidi, co se dalo. Ale ti lidi už nemají domov. Já jsem teď v Americe, ale pořád v nejistotě. Nevím, co tu budu dělat,“ sdělila.
Zatím bývalá afghánská spolupracovnice Člověka v tísni pomáhá se sbírkou pro krajany, kteří do Spojených států přicházejí v těchto dnech. A každou chvíli kontroluje displej svého telefonu, jestli jí náhodou nepřišla pozitivní zpráva na některou z mnoha žádostí o pomoc její rodině v Afghánistánu.
