Zatímco Praha slaví zřízení československého státu, o dva dny později 30. října ve slovenském Martině o tom nikdo nemá ani tušení. Scházejí se tam slovenští představitelé, aby podepsali stěžejní dokument, kterým se přihlásí k nezávislosti a vzniku republiky.

To, že už Slováci republiku nevědomky dávno měli, ale podle historika Matěje Hanuly ze slovenské akademie věd nijak podpis dokumentu neznehodnocuje.

„Splnili svou domácí úlohu, kterou měli už dávno. Měli veřejně projevit, že jsou pro československý stát. Čekal to od nich zahraniční odboj i česká politická reprezentace. Úlohou tedy bylo deklarovat to veřejně,“ říká.

Důležitý krok

Tím vznikla také Slovenská národní rada. Martinská deklarace měla dvě části, jednou Slováci vyjadřovali svou nevoli spadat stále pod Uhersko a druhou ochotu připojit se k Praze. Hanula ale dodává, že to nejdůležitější se navzdory všemu i pro Slováky odehrálo v Česku 28. října.

„Praha je samozřejmě důležitá. Ale tento počin slovenských politiků byl důležitý z propagandistického a státotvorného hlediska, protože to argumentačně velmi posílilo pozici československé vlády a mohlo argumentovat proti tvrzením Budapešti, že jsou Slováci loajální monarchii a odtrhnutí si nepřejí. Martinská deklarace v tomto samozřejmě hrála obrovskou úlohu,“ popisuje.

To, že se to stalo zrovna v Martině, není náhoda. Město na severu v Žilinském kraji bylo dříve tradičním centrem slovenských politiků, Slovenské národní strany a z praktického hlediska to bylo pro každého stejně daleko. Právě do Martina se v úterý vypraví nejen všichni slovenští ústavní činitelé, ale i ti čeští, aby završili oslavy stého výročí založení republiky.

Pavlína Nečásková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít