Svět chystá úmluvu o rtuti, Čína znovu otevírá doly
V Číně se znovu otevírají doly na rtuť. Čína se tak vydává opačným směrem než Spojené státy a Evropská unie, kde jsou naopak zavírány a obchodování se rtutí, která je jedovatým kovem poškozujícím zdraví lidí i přírodu, bude zakázáno.
V Číně je o rtuť zase takový zájem kvůli penězům. Zatímco na konci loňského roku se totiž její cena pohybovala kolem 600 USD za 34,5 kg, minulý týden už vyskočila na tisíc dolarů. Rostoucí zájem o rtuť jde i ruku v ruce se zvyšující se těžbou zlata především v samotné Číně, ale i Indii, Indonésii či Jihoafrické republice.
Navíc na Západě postupně dochází k zavírání dolů, proto se nabízené množství snižuje. Tento tekutý kov se získává ze sulfidických rud, v Evropě byly největší doly ve Španělsku a pak třeba i ve Slovinsku. V Číně se nacházejí hlavně v hornaté oblasti mezi provinciemi Chu-nan a Kuej-čou.
O tématu na Rádiu Česko hovořili zpravodaj ČRo v Číně Robert Mikoláš a Jindřich Petrlík
Ostatně ČLR díky její těžbě a následnému prodeji Rusku, resp. tehdejšímu Sovětskému svazu dokázala splatit i dluh, který vůči Moskvě měla.
Státní doly na rtuť ale zůstávají uzavřené, a to právě i kvůli alarmujícímu dopadu na zdraví obyvatel, kteří trpí krvácením dásní, třesavkou, závratěmi či bolestmi hlavy. Rtuť je tzv. kumulativním jedem, který se ukládá zejména v ledvinách, ale také játrech a slezině
V letech 1994 - 2004 se v oblasti Wan Šan do vzduchu vypařilo na 745 tun, dalších 50 se dostalo do řek a dalších 450 skončilo jako odpad. Podle Světové zdravotnické organizace tak přítomnost rtuti v rýži, obilí a zelenině pěstované v této oblasti několikanásobně překračuje zdraví škodlivé normy.
Konkrétně jde o oblasti u dolů Wan Šan a Xinhuang v minulosti označované za čínské metropole rtuti. Čínské zásoby byly označeny jako největší v Asii a třetí největší na světě.
Vláda v Pekingu sice doly před více než rokem uzavřela, ovšem některé soukromé zůstávaly s určitými přestávkami v provozu a nyní opět získávají povolení úřadů. Ostatně s posvěcením oficiálních míst či jejich tolerováním existují v Číně i tisíce ilegálních uhelných dolů, takže pokud jde o peníze, není problém si je zajistit.
Rtuť škodí v životním prostředí
Loni se světové vlády dohodly na tom, že začnou vyjednávat o mezinárodní úmluvě o rtuti. Podle Jindřicha Petrlíka ze sdružení Arnika ale zatím proběhla jenom přípravná schůzka a první skutečná jednání začnou až začátkem června. Právě Čína v nedávné budoucnosti dohadování států o nové úmluvě blokovala.
„Ale nebyla to jenom Čína. Byla to třeba i Indie nebo Pákistán a v počátcích těch rozhovorů to byly i Spojené státy. Ale tam se situace razantně obrátila se vstupem Baracka Obamy na scénu,“ upozornil Petrlík ve Světě o deváté Rádia Česko.
Ambicí nové úmluvy má být - pokud možno - dostat rtuť z našeho životního prostředí.
„Rtuť ve své klasické podobě, nebo tak, jak se těží, není tak nebezpečná jako její organická podoba, ve kterou se mění v životním prostředí. Takže mezi nejohroženější populace patří lidé ve státech, kde konzumují rybí maso.“
„V Evropské unii se těhotným ženám nedoporučuje konzumovat větší množství ryb právě z důvodu kontaminace rtutí. I v České republice jsou to právě ryby, kde se můžeme setkat s vysokými koncentracemi rtuti často přesahujícími hygienické limity,“ uvedl Jindřich Petrlík.
