Hlavní vada opatření spočívala v tom, že nebylo vydáno s předchozím souhlasem vlády, ale až s následným. Bez předchozího souhlasu vlády může ministerstvo zdravotnictví podle pandemického zákona vydávat opatření jen tehdy, když hrozí nebezpečí z prodlení, což v tomto případě nedoložilo.

„Mimořádnými opatřeními dochází k závažným omezením a zásahům do základních práv a svobod jednotlivců, a proto soud trvá na striktním dodržování zákona,“ uvedla soudkyně Veronika Baroňová.

„Jednalo se především o procesní vadu, která měla spočívat v tom, že jsme dostatečně nezdůraznili, proč jsme vydali toto mimořádné opatření předtím, než rozhodla vláda,“ řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Bylo to podle něj kvůli tomu, že se v Děčíně objevila brazilská mutace covidu-19. Resort proto opatření nahradí novým.

Soud zkritizoval také některá dílčí ustanovení. Například uvedl, že omezování počtu lidí na akcích se nesmí týkat rodinných setkání, návštěv rodičů či sourozenců. „Zákaz setkávání rodin v domácnostech by představoval neústavní zásah do základního práva na respektování soukromého a rodinného života,“ stojí v odůvodnění.

Mimo nouzový stav také nelze omezovat počet lidí na demonstracích či shromážděních pod širým nebem. Pandemický zákon umožňuje pouze stanovit hygienické podmínky, třeba rozestupy nebo ochranu dýchacích cest. Podle dosavadního opatření byl horní limit účasti na shromáždění 100 lidí. „Každému dalšímu, který už je nad počet, je vlastně shromáždění zakázáno,“ řekl soudce Tomáš Langášek.

V kostelech lze podle soudu stanovit hygienické podmínky pro mše, ministerstvu však nepřísluší zasahovat do liturgických forem náboženských projevů, konkrétně jsou nepřípustné zákazy hromadného zpěvu a stanovení povinnosti při bohoslužbě sedět. Schůze orgánů právnických osob také nelze omezit stanovením maximálního počtu účastníků, pokud se schůze koná v souladu se zákonem.

Opatření z 10. dubna, později ještě dvakrát aktualizované, s odkazem na pandemický zákon omezuje provoz maloobchodu a stravovacích služeb, stanovuje výjimky pro některé prodejny a služby, zakazuje koncerty či divadelní produkce, kongresy a vzdělávací akce, dále reguluje provoz sportovišť a mnoho dalšího. Součástí opatření je dosud také zákaz akcí, při kterých se potkají více než dva lidé.

Podle soudců musí ministerstvo důsledně rozlišovat a dodržovat pojmy zákaz, omezení a stanovení podmínek, jak s nimi pracuje pandemický zákon. Co zákon umožňuje jen omezit nebo regulovat podmínkami, nelze zakazovat. Pokud ministerstvo nemá zmocnění pro vydání omezení či zákazu určité činnosti, nemůže to obcházet stanovením takových podmínek, které danou činnost v důsledku znemožní. „Například že fakticky zakáže výkon podnikání v podobě poskytování služeb veřejnosti tím, že veřejnosti zcela zakáže přítomnost v provozovně nebo pro ni předepíše nesplnitelné podmínky,“ popsal Langášek.

Podkopávání důvěry

Podle pisatele návrhu Koudelky soud rychle odpověděl na „zjevné protiprávní jednání“ ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO). „Při stanovení zákazů se netajil, že počítá s tím, že budou pro nezákonnost zrušena, ale předpokládal, že soudu zrušení bude trvat déle. Zmýlil se,“ uvedl Koudelka na svém webu. Vyzval poškozené k tomu, aby žádali od státu náhradu škody. Stát by ji pak měl žádat od viníka, míní Koudelka.

Hospodářská komora považuje situaci, kdy vláda vydává zákazy podnikání za každou cenu, ale soudy je obratem ruší, za krajně znepokojující. „Podkopává se tím důvěra podnikatelů i veřejnosti v samotnou smysluplnost mimořádných opatření,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Vyzývá proto vládu, aby s organizacemi zastřešujícími podnikatele urychleně projednala konkrétní parametry, za kterých bude možné provozovny otevřít.

Podle Jana Skopečka (ODS), místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru, by nyní ministerstvo zdravotnictví mělo využít rozhodnutí soudu a případná pravidla nastavit tak, aby bylo možné maloobchod otevřít.

„Pandemický zákon výslovně uvádí, že provozovny lze omezit, nikoliv zakázat – vláda opět obcházela účelově zákon. Studie ukazují, že maloobchody nejsou významným zdrojem nákaz, za dodržení přísných epidemiologických pravidel tak není důvod, proč by se nemohly otevřít,“ komentoval rozhodnutí pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Pandemický zákon svěřil NSS pravomoc přezkoumávat opatření přijatá v rámci boje proti šíření nákazy. Před čtvrtečním rozhodnutím NSS žádné opatření nezrušil. U jednoho sice konstatoval nezákonnost, zrušit ho však nemohl, protože mezitím pozbylo platnost. Šlo o starší verzi opatření o testování zaměstnanců, bylo podle soudu nedostatečně odůvodněné. Dalšími 31 podněty se soud ještě zabývá. Některé dříve postoupil Městskému soudu v Praze, další návrh, taktéž podaný kvůli testování zaměstnanců ve firmách, zamítl.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít